Tejden s rakovinou prsu: třetí


Brooklyn_v_zimě
Sníh v Brooklynu

Řepa mi leze ušima. Doslova ji nemůžu ani cejtit. Každodenní ranní příděl mi nahání husí kůži. Sebrala jsem odvahu a poprosila o řepovou pauzu. Máma se jen zasmála :"Jsem si zrovna říkala, kdy to navrhneš. Vždyť to se nedá." Ano, džusuju dál, mrkev na tisíc a jeden způsobů. Amík taky zkouší svoje lektvary, ale je fakt, že jenom tak pomaličku. Zrovna nedávno udělal docela dobrej zelenej: kadeřábek, zelený jablko, citrón a celer. Chytla jsem rýmu a i ta před těma džusama zdrhla o několik dní dřív než normálně, což tak dostalo moji kolegyni, že si taky kupuje džusovač.

Amík se do tý zdravý stravy opravdu obul. "Tohle moje tělo nemůže zvládnout. Takovej vitamínovej šok, to se prostě nedá." Stěžuje si máma a prchá před dalším dobrým jídlem, který Amík uklohní podle naší super nový kuchařky "Recepty pro rakovinu prsa." Jídla jsou to opravdu dobrá, to jo a super zdravý jsou taky to je jasný, jen kdyby Amík netrval na tom neustálým striktním: "Tohle v tom receptu není. Tahle ingredience nám chybí a tolik množství tam není." Receptů se drží jako tonoucí toho stébla.
sníh_v_Brooklynu
Amík nemá sníh rád

Rozhodli jsme se říct v mini chlapíkově školce, že mám rakovinu. To abysme věděli o jakýkoliv případný změně chování. Tak mini chlapík žádný známky újmy neprokazuje, ale jeho učitelka hned vytáhla historku o tom jak její spolupracovnici loni zemřela dcera na rakovinu močovýho měchýře. "A to měla čtyřletýho chlapečka, chuděra. A on už si ani tu maminku pořádně nepamatuje. No co vy si pamatujete ze čtyř let?" Amík celej zaraženej: "No, my tak nějak doufáme v lepší výsledek." "Né, tak jsem to nemyslela, to je jasný. To bude něco jinýho." povídá paní D. Já to ani tak nebrala a odpoledne šla vyzvednout mini chlapíka. "A on už si jí fakt nepamatuje, chuděra." Bylo zase hitem dne. "Hele říkala mi to taky." Povídám Amíkovi čekajícímu venku. Za pár dní jsem šla vyzvednou mini chlapíka s mámou a čekala tam na nás ta spolupracovnice. Jak mě viděla, hned me objímala a slzela, ukázala mi fotku svojí dcery a prý se za mě modlí. Nějak jsem to zapomněla říct mámě, která stála děsně zaraženě za mnou. "Tak jsem slyšel, že u mini chlapíka ve školce teď stojí fronty lidí, kterejm umřeli jejich blízcí na rakovinu a chtějí se s náma  o to podělit." Povídá Amík mojí otřesený mámě. My víme, že ony to tak nemyslí, opravdu jsou strašně hodné. Jen ta reakce není úplně ta nejlepší a my jí prostě musíme nadlehčovat hodně černým humorem. Poučení zní: "Pokud někdo řekne, že má rakovinu, asi nechce slyšet o tětě tety, která jí taky měla a umřela."



Jedna z nejtěžších věcí? Asi to, že už nebudeme mít nikdy druhý dítě. Budu potřebovat chemoterapii, radiaci a hormonální terapii, to jsou holá fakta. Ano, vím, že jsou možnosti. Možnosti odebrání vajíček, možnosti předčasnýho ukončení hormonální terapie po dvou letech, možnosti surogátní matky. Ano, tohle jsou všechno možnosti, jenže ne pro mě. Prostě ne pro mě.  Logicky vím, že mám super mini chlapíka (tfuj, tfuj, tfuj) ale prostě někde v hlavě mám spojený to druhý dítě s myšlenkou "nemám rakovinu a jediný o co se teď pokouším je druhý dítě." Ano, tohle byla jedna z těch dost těžškejch věcí na týhle diagnóze.



Venku napadl sníh, oslavili jsme zlatou svatbu tchánovců. Zvykám si, zvykám si na to, že ač mě nic nebolí, přesto jsem nemocná. Zvykám si na nový normálno-nenormálno.  Moje operace bude ve středu, 11. ledna, ani ne měsíc potom, co jsem zjistila, že mám rakovinu. Sníh zase roztál a mě se zdá, že tento způsob zimy je poněkud nešťastným (z části určitě).


vánoční_stromečky_Brooklyn


Komentáře

  1. Moc zdravím za louži. Myslím si, že váš optimismus je už léčbou. Krásný chlapeček. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! A snažím se bejt optimistická, na tragédii je vždycky čas :-)

      Vymazat
  2. Aničko, drž se ♥ a doufám, že se brzy uvidíme i osobně ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju a taky doufám, teď to teda trochu oddaluju, ale letos to bude definitivně!

      Vymazat
  3. Teda v té školce sis teda užila:O Já jen dodám, že moje babička měla kdysi rakovinu prsu, úplně se vyléčila a letos jí bude 81 let:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No mě to opravdu až tak nepřišlo, to spíš manžel a máma z toho byli trochu mimo :-) a díky za dobrej příklad a posílám pozdravy babičce!

      Vymazat
  4. Aničko, držím moc palečky a myslím na tebe.
    Jak tady bylo napsáno, tak optimismus je půl léčby a je to pravda!!! Dobrá psychika dělá zázraky!
    Prosím jak je to tam u tebe ZA VODOU s medicínou? Je to tam lepší než tady v ČR konkrétně na tu tvojí léčbu? Přeji hodně sil. Hanka

    PS: sleduji tě na MK tak si dovoluji to tykání :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, že tykej! Děkuju! A s tím, jestli je to lepší ti nepovím, nemám zkušenosti z Čech, ale jelikož žiju v NYC, tak mám možnost opravdu skvělý nemocnice, která se zabývá pouze a jenom rakovinou. Musím říct, že přístup lidí je naprosto neuvěřitelnej už jenom jejich popisování každýho kroku, kterej dělaj a co od toho můžu očekávat a prostředí. Jinak tuhle nemocnici bych doporučila každýmu, kdo má rakovinu, výsledky jsou max za 10 pracovních dní, ale hrubý výsledky mají během dne, dvou. Jelikož je to nemocnice přímo na rakovinu, kde i dělají testy a zavádějí léčbu, ketrá se pak šíří do celýho světa, tak bych řekla, že je to tu super...ale na jedno nesmíš zapomínat a to, že ne každej je tu pojištěnej a ne každý pojištění hradí všechno...což je velikej průser, kamarádka mi říkala, že jedna její speciální chemo byla vyčíslená na 100 000 dolarů, pojištěná byla...

      Vymazat
  5. Tvůj blog nečtu dlouho, znám tě z oře, ale než jsem si spojila jedna a jedna....jen jsem ti chtěla říct, že ti moc fandím! A mini chlapík je božan :-)

    OdpovědětVymazat
  6. máš krásnou barvu rukavic a čepice, moje barvičky:) a teda máš takový i boty, ty ti teda závidím, to tady neseženu:) moje učitelka Teal ted říkala v jednom videu, že lidi,kteří sledují v době nemoci komedie, čtou cíleně vtipy a udržují si optimismus a víru, takže se vždy uzdraví, takže u tebe je to jasný:)..nejhorší je číst o nemoci na netu a poslouchat story jak popisuješ, to bych okamžitě típla, takový hovor...v tule chvíli nemusíš hrát společensky přijatelnou, klidně bych řekla, že tohle slyšet nechci a nebudu...v zimě s tou studenou zeleninou ze štáv opatrně, ochlazuje tělo a to musí vydávat víc energie na zahřátí atím se vysiluje..podle čínské mediciny..ta zas zachránila život mě:) objímám a usmívám se na tebe:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, já tyhle barvy fakt můžu :-D A boty jsou ze slevy, ty jsou tady fakt dobrý, ty slevy myslím...jo jo se snažím bejt optimistická a máš pravdu, je to důležitý..hmm tak to jsem nevěděla, že ochlazujou tělo, se podívám na tvoje recepty taky, beru všechno :-D

      Vymazat
  7. Pořád držím pěsti!
    Už jste s té řepy a mrkve barevná?
    Ty fotky jsou nádherný!!!!!!!
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc...hele ještě neoranžovým,ale dám vědět :-D

      Vymazat
  8. Myslím na vás, určitě všechno zvládnete - jste bojovnice a máte pro koho žít. Držím pěstě a všechny palce, které mám.?.)
    Iva

    OdpovědětVymazat
  9. Aničko,
    držím pěsti a hlavu vzhůru, BUDE DOBŘE. JINÁ MOŽNOST NENÍ!
    Katka ♥

    OdpovědětVymazat
  10. Jste neuvěřitelná!! Směju se tu nahlas té hlášce Vašeho muže o frontách ve školce, to nemá chybu ;-) I když soucitné historky jeden nepochopí... Držte se, máte opravdu nakažlivý optimismus a nepochybuju, že to zvládnete!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju a jak vidíte, tak černej humor nám opravdu nechybí :-D

      Vymazat
  11. Čistě náhodou jsem narazila na Váš blog a moc jsem se zasmála Vašemu upovídanėmu chlapečkovi. Mám dvouletou vnučku, která má oba rodiče české národnosti, ale někdy mám pocit, že mluví několika jazyky najednou. Držte se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že jste se zasmála, my se mu taky smějem, s dětma je oppravdu zábava a hlavně vás nenechají být a to je dobře :-D A moc děkuju!

      Vymazat
  12. Jee,docitam zpetne a mela jsem stejny termin operace, u me to byla druha (preventivni) mastektomie (moje rakovina byla geneticky dana)..Chemo i ozarovani uz mam taky hotovo a svistim na hormonech :) Preju co nejlehci ucinky chemo, ja mela stesti a bylo to v pohode, v podstate jen unava a plesatost. Hlavne to nehrotit a nelamat pres koleno, uzivat si zivota a nechat si pomoct od lidi kolem sebe,kdyz se clovek neciti. Drzim palce!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

Pravidelní čtenáři