Jak se slaví Den Matek aneb neodbarvuj si vlasy

Dneska jsme slavili Den Matek a Den Matek se v Americe bere hodně vážně. Pozná se to už podle toho, že se na ulicích, stejně jako se vynoří během deště rychloprodavači deštníků, vynoří přes noc rychloprodavači kytic.  A ráno jsou pak vidět davy chlápků, kteří se svejma ratolestma urychleně nakupují tu nej nej nejkrásnější a nejparádnější kytici.


Dneska jsme slavili Den Matek a Den Matek se v Americe bere hodně vážně. Pozná se to už podle toho, že se na ulicích, stejně jako se vynoří během deště rychloprodavači deštníků, vynoří přes noc rychloprodavači kytic.  A ráno jsou pak vidět davy chlápků, kteří se svejma ratolestma urychleně nakupují tu nej nej nejkrásnější a nejparádnější kytici.

Abych se přiznala, tak my jsme doma Den Matek až tak děsně vážně nikdy nebrali, ale jak vážně ho berou v Amíkově rodině jsem zjistila dost rychle. Tuhle historku napsala tchýně dokonce do knížky, je součástí sbírek "Slepičí polívka pro mámy." Tchán s tchýní jí mají doma v konferenčním stolku, aby kdyby se návštěva nudila si jí mohl každej přečíst.



Historka jde asi takhle, Amík byl prvním rokem na college asi tři hodiny od NYC. V pátek před Dnem Matek volá domů, "Hele mámo, přeju pšknej den matek. Domů se nedostanu, jeslti ti to nevadí, v sobotu máme koncert a prostě mi to nevyjde." Tady musí vypravěčka podotknout, že byl Amík kytaristou a zpěvákem jedný kapelky, takže účast na koncertu byla tudíž nutná. Tchýně, která je zlatá, ale spadá spíš do konzervativnější skupiny lidí, "to nevadí, zlato, seš hodnej, že jsi takhle zavolal." Amík, dle tónu tchýně, omluvně, "Mami, mě to fakt mrzí, ale prostě to nevyjde." "Nedělej si s tim hlavu, já to přežiju."

Dnešní sváteční zahradničení
Amík naivně si myslící, že to parádně zvládnul si jde užívat nezřízenýho víkendu mladýho kytaristy prvním rokem na college. Koncert se mu v sobotu parádně vydařil, až tak moc, že si odbarvil vlasy na blond, což je u černovlasýho týpka poměrně znát. Koncert oslavil a do jeho collegeskýho pokoje pro dva se na noc vešlo asi osm kamarádů, hromada lidí, všichni spějí po zemi, v neděli ráno v Den Matek.

Mezitím se u tchánů v pro Amíka bohužel nedalekém Brooklynu, schyluje k děsný akci. Tchýně si to celý nechala prolíyt hlavou a rozhodla se, že jí to přece jenom mrzí, že neuvidí svýho synka v tak důležitym dnu a nasedla do auta, řekla pa tchánovi a v šest ráno vyjela.  No cesta jí trvala jenom něco přes dvě hoďky opět bohužel pro Amíka stále vyspávajícího rušnou sobotní noc.  Kolem devátý se ozval buchot na dveře Amíkova pokoje. "Zlatíčko," volá hláskem vlka škemrajícího u dveří karkulky tchýně,  "tak já jsem přijela. Půjdem ven." V Pokoji mrtvolný ticho, otevřou se dveře a tchýně nechápavě začne překročovat těla, vypravěčka se zmínila o tom, že tchýně je trošku na tý konzervativnější straně, nakukuje pod deky, čímž budí zmámený osazenstvo pokoje. Pořád marně hledá černou hlavu svýho synka až najednou najde jeho obličej pod blond vlasy, za který ho plakajíc začne tahat. "Sundej si tu paruku," naivně si myslící tchýně, že její syn má nějakou paruku. "Jak jsi se mohl takhle zřídit? Tohle je ten tvůj koncert? A tohle kamrádi?" Ukazuje tchýně na dav lidí prchající oknem, naštěstí to bylo okno přízemní. Amík naprosto nechápavě a silně pod zbytkovym vlivem, "Maaaaaaaa," on jí tak říká, "maaaaa, maaaa. Not cool."
Popelář taky zahradník
No ale v tý knížce je tahle historka popsaná tak trochu víc z pohledu tchýně. já jelikož znám oba tak věřím Amíkově verzi. Chudák malej, dodnes z toho má osypky. Tak třeba dneska dopoledne, "Ma, krásnej Den Matek." To seš hodnej. Tohle mi nikdy nezapomeneš popřát, viď." "No nejen to popřání, ma."

My jsme slavili hezky já to nehrotím, ale dostala jsem se svojí ma od Amíka návštěvu korejskejch lázní na kterou se teda fakt těsim.


Loňská plážová

Lezoucí mini chlapík

Plážová líbací


Komentáře

Oblíbené příspěvky

Pravidelní čtenáři