Přeskočit na hlavní obsah

Už je to 15 let co padla dvojčata

9/11 Memorial NYC

Pád dvojčat je jedním z momentů v životě, kdy si člověk přesně vybaví co dělal a kde byl, když to poprvé uslyšel. V neděli to bylo 15 let.

Já jsem seděla před televizí v obýváku v Praze. Hlavou mi proběhlo "Tak dobrý, další psycho americkej katastrofickej film. Ale reklamu to má docela dobrou!" Za chvilku mi došlo, že to reklama asi nebude.

Amík, tehdy mě naprosto neznámý člověk, byl na college asi 200 km od Brooklynu, nemohl se dovolat domů. Padly telefony, linky byly přetížené a mobilní síť z bezpečnostních důvodů sundaná. Jeho rodiče byli v bezpečí jen přes vodu přeletěly papíry ze spadlých věží k jejich domu. Dvě hasičské stanice v jeho sousedství ten den ztratily všechny členy, protože posádky byli přes Brooklynský most nejblíž místu dění.

Jedna z mých kolegyň byla druhý den v nové práci, naše kancelář tehdy sídlila jen tři bloky od dvojčat. Těsně před pádem věží je pustili domů. Šly pěšky jedna tunelem do Brooklynu a ostatní přes Manhattan cestou se musely schovat, když věže spadly a ulicema se valila vlna prachu.

Pád dvojčat v New Yorku měl dopad na celý svět. Hodně otázek, vlastně skoro všechny, zůstává nezopovězených a to možná navždycky, bohužel. Na pevno víme jen, že tam tehdy zemřelo skoro 3000 lidí. Oběti politiky ovlivněné událostmi onoho osudného dne nejsou spočítané a asi ani nikdy nebudou.

Asi tehdy někde v Asii mávnul motýl svými křídly a tím rozpoutal chaos ve zbytku světa, jak praví motýlí efekt.





Štítky

Štítky:

Komentáře

  1. Aniel14. září 2016 v 23:16

    Díky za clanek

    OdpovědětVymazat
  2. MONNIKA17. září 2016 v 2:16

    Je to hrozná tragédie.

    BLOG: KOSMETICKÁ TAŠTIČKA

    Pěkný den! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Unknown18. září 2016 v 4:38

    Je to 15 let a pořád z toho mám husí kůži, i teď, když jsem si přečetla Váš článek, mi jde mráz po zádech...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rakovina je tak ošklivý slovo

Den poté V sobotu, 17. prosince sněží, venku je bílo, hraju si s mini chlapíkem ve sněhu. Je jeden den, od tý chvíle co jsem byla diagnostikovaná s rakovinou prsu. Sněží a sněží. Jsem absolutně vyšťavená, to samý Amík, jen mimi chlapík si hraje a chechtá se. Ne, nebudu si hrát na silnou a frajerku a tvrdit, že tenhle den nebo ten další byl jednoduchej. Zhroutila jsem se? Asi jo. Moc si toho nepamatuju snad jen, že se ve mně otevřela taková černá díra a já nevěděla jak jí zavřít. Netrvalo to dlouho, jen hodinu, dvě a pak absolutní vysílení. Brečela jsem. Brečela jsem dvakrát nejdřív kvůli tomu anglickýmu slovu "cancer." Den na to, jsem si to řekla česky :"Já mám rakovinu. Rakovinu. Mám rakovinu." To mě položilo znova. Hurá a sláva měla bych oslavovat, že se můj mozek rozděluje na dvě poloviny na tu anglicky mluvící a na tu českou. Jsem bilingvní je to oficiální. Tchán s tchyní nakoupili, uvařili. Tchyně u nás spala. V neděli večer jsem se rozhodla, že to...
44 komentářů
Další informace

Jak jsme prali aneb život klasickýho newyorčana

Klasická prádelna zevnitř Občas mívám takovej moment, na kterej se pak dívám zpětně a řikám si: "Pane bože, já jsem byla takovej vůl!" Je to většinou moment, kdy mi ostatní kolem tvrdí, že to co tvrdim je hovadina, ale já si stojím za svym a vím, že mám pravdu. No a pak si na ten moment vzpomenu a je to tady. Jeden takovej moment si úplně jasně pamatuju. Tchýně, kromě toho, že na první pohled nenáviděla náš byt ještě měla chytrý otázky jako: "A kde tady budete prát? Čekáte dítě a až se narodí, tak budete prát pořád!" Já i Amík:" Hele to je v klidu prádelna je tady za rohem." Já ještě dodávám s takovym tim super pocitem hrdinky filnu: "Aspoň konečně budeme žít jako pravý newyorčani!" Ten znechucenej výraz, kterej na mě hodila tchýně, vypovídal za všechno. Já byla takovej vůl!!!!! Když jsem nadšeně oznámila svojí mámě, kde budeme bydlet, tak její první otázka kupodivu směřovala k praní. "Hele až se malej narodí, tak budeš prát, kde? ...
3 komentáře
Další informace

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti ...
4 komentáře
Další informace