Přeskočit na hlavní obsah

Roš HaŠana neboli Židovskej Novej Rok


Roš HaŠana je v NYC všude
V neděli večer začala oslava židovského Nového Roku 5777, oslava trvá od 2. října do 4. října. Jako skoro všechny židovský svátky i Roš HaŠana není jen o jednom dni. Možná je to proto delší, aby se snědlo všechno to navařený jídlo. Teď když o tom tak přemýšlím, tak snad jedinej svátek, který se slaví jeden den je Jom Kippur a to není svátek, ale půst. Ne, jeden svátek na jeden den by se našel, ale to se nepočítá.

Roš HaŠana znamená v překladu hlava roku a hlava roku se musí pořádně oslavit a zajíst. Roš Hašana je jeden z takzvaných Velkých svátků. Za týden následuje hned ten další tentokrát postní Jom Kippur tedy den oběti. Někdy mi připadá, že to tehdy před těma několika tisíci lety zavedli, aby se lidi mohli odlehčit potom novoročnim nášupu. Liturgicky se ale na Roš HaŠana otevírá brána nebes, aby se na Jom Kippur definitivně zavřela. To období mezi jsou nebesa otevřená a dávají šanci lidem, aby se zbavili loňskejch hádek a nesvárů. Během těch mezi dnech se v synagogách troubí na šofar, teda beraní roh, tím troubením se nebesům oznamuje, že se brána ještě nemá zavřít.



A co jsme měli k večeři? Klasicky jsme měli slepičí polívku s macesovýma knedlíčkama a mini chlapík ji jedl úplně sám! Tak velkýho chlapa už mám doma, bohužel mi přitom procesu jedení seděl na klíně. Klika, že je ta polívka tak průhledná, to se úplně na těch pruhovanejch šatech ztratilo. Ta čokoláda z jablka už byla horší. Následoval tzv brisket, další tradiční jídlo, hovězí maso dlouze dušený s mrkví a bramborama. Moje máma ještě udělala tři kila bramborovýho salátu a já napekla bochník chleba. No a klasicky se musí Novej Rok přivítat sladkým jídlem, aby ten rok byl celej sladkej. Tradičně jsou to jablka s medem, ale my udělali variaci a moje máma napekla dva obr pecny štrůdlů, po kterých se může celá americká rodina utlouct. No a tchýně čokoholička obalila jablka do čokolády.

Takže Šana Tova uMetuka neboli Krásnej a Sladkej Novej Rok!

Sladká jablka





Macesová polívka

Štrůdl
Sladkej hlavně sladkej ten Novej Rok musí být
Mini chlapék jako panenka


Trochu divoká panenka







Štítky:

Komentáře

  1. Anonymní5. října 2016 v 15:34

    Moc pěkný a zajímavý článek :-) Hrozně se mi líbí fotky, sálá z nich úžasná atmosféra!

    Blog by Vea

    OdpovědětVymazat
  2. Sedmikraska6. října 2016 v 10:58

    Hezký svátky 😃 a jak se vlastně slaví Vánoce?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...
4 komentáře
Další informace

Rakovina je tak ošklivý slovo

Den poté V sobotu, 17. prosince sněží, venku je bílo, hraju si s mini chlapíkem ve sněhu. Je jeden den, od tý chvíle co jsem byla diagnostikovaná s rakovinou prsu. Sněží a sněží. Jsem absolutně vyšťavená, to samý Amík, jen mimi chlapík si hraje a chechtá se. Ne, nebudu si hrát na silnou a frajerku a tvrdit, že tenhle den nebo ten další byl jednoduchej. Zhroutila jsem se? Asi jo. Moc si toho nepamatuju snad jen, že se ve mně otevřela taková černá díra a já nevěděla jak jí zavřít. Netrvalo to dlouho, jen hodinu, dvě a pak absolutní vysílení. Brečela jsem. Brečela jsem dvakrát nejdřív kvůli tomu anglickýmu slovu "cancer." Den na to, jsem si to řekla česky :"Já mám rakovinu. Rakovinu. Mám rakovinu." To mě položilo znova. Hurá a sláva měla bych oslavovat, že se můj mozek rozděluje na dvě poloviny na tu anglicky mluvící a na tu českou. Jsem bilingvní je to oficiální. Tchán s tchyní nakoupili, uvařili. Tchyně u nás spala. V neděli večer jsem se rozhodla, že to...
44 komentářů
Další informace

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti ...
4 komentáře
Další informace