Přeskočit na hlavní obsah

Bilancuju




Je děsně zajímavý jak každej rok člověk řeší něco úplně jinýho.
Před čtyřma lety touhle dobou jsme s Amíkem balili náš byt, stěhovali věci k tchánovcům, balili bágly a pomalu vyráželi na naši půlroční cestu po světě. (k tomu čtyřletýmu výročí budu dávat letos články z našich minulejch cest)
Před třema lety jsem touhle dobou byla těhotná a napnutá doslova až k prasknutí, zase tolik nepřeháním, když si člověk představí, těch třicet kilo navíc.
Před dvěma lety jsme se opět stěhovali, teď už snad na delší dobu do toho jednoho, americkej styl stěhování se sem a tam nám nějak nevoní.
Loni jsme se radovali z mini chlapíkova růstu a pokroků.
No a letos se nám všem díky mně tak nějak převrátil svět vzhůru nohama a mi si teď zvykáme na novej normál a cestu do toho zdravýho normálu.

Ano, k tomu bych si mohla ještě dát nějaký to bilancování roku minulýho. 
  1. Mini chlapík se naučil chodit na nočník, jeden z největších plusů loňskýho roku.
  2. Mini chlapík začal tak trochu mluvit, nepředře se, ale jeho neustálý kontrolní "mamá" s otazníkem na konci naznačuje, že až to spustí, tak to bude stát za to.
  3. Amík se naučil hodně novejch českejch slov, bohužel většinou jen v dětský mluvě, tak to jeho "ham" a "hají" mu u piva moc nepomůže.
  4. Zlepšila jsme se v parkování toho našeho předimenzovanýho americkýho auta, možnost k zlepšení je, ale celkově teda velký plus.
  5. Založila jsem si blog, kde si můžu veřejně dělat srandu z Amíka a sebe.
  6. Amík mě dotlačil k tomu, abych začala psát i anglicky, čímž si z něj můžu dělat srandu dvakrát.
  7. Mini chlapík začal chodit do školky, velký plus neb se mu tam líbí.
  8. Zase jsme nebyli v Praze, definitivní mínus, který musíme tenhle rok napravit
  9. Tak jasný mínus bylo zvolení Trumpa prezidentem USA, to je takový mínus, který snad jen porazí bod následující
  10. Našla jsem si rakovinu prsu, tak to byl takovej krásnej závěr roku, můj závazek na rok letošní je naučit se líp finišovat.
Tak teď to mám tak krásně shrnutý a je mi jasný, že tenhle Novej Rok bude absolutně parádní. Mám hned několik předsevzetí. Asi začnu tím, že se zbavím tý rakoviny a pak uvidím :-D

Hezkej Novej Rok všem!






Komentáře

  1. Toho posledního bodu se držte. Zatočit s rakovinou!
    Hezký shrnutí :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  2. Toho posledního bodu se držte. Zatočit s rakovinou!
    Hezký shrnutí :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  3. Ty to umíš tak podat,ze kdybych neseděla v čekárně na onkologii, kde je naproste ticho a nebylo mi to hloupý, tak se smeju na cele kolo:-D Predsevzeti splnis;-)A ja preju, aby tomu bylo s co nejhladsim průběhem;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jsem ráda, že jsem tě pobavila, hele a náhodou já bych se klidně smála, myslím, že toho smíchu tam mají málo:-) Jo, tohle budem oje první předsevzetí, který definitivně splnim :-D A děkuju moc...a taky!!!

      Vymazat
  4. Předsevzetí je základ a k tomu optimismus a určitě se to podaří. Hezké shrnutí minulého roku :-) M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc...taky to mám v plánu..mimochodem vždycky mě rozesměje název vašeho blogu :-D

      Vymazat
  5. Držím palce, aby ses rakoviny rychle zbavila. Po psychické stránce to snad musí být vůbec nejhorší a navíc to pak ani ničemu nepomáhá, že se cítíš blbě. Takže mám návrh pro malého chlapíka na předsevzetí: Dělat mamince radost a dělat ji veselou, aby se mu rychle uzdravila :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju a máš úplnou pravdu, psychicky je to fakt na nic..a malej chlapík se snaží, s ním je opravud těžký propadat nějakejm špatnejm náladám :-)

      Vymazat
  6. Čtu Váš blog už nějaký čas, ale až dnes komentuji. Držím moc palce, ať se poperete s tím posledním bodem a ať přibývá co nejvíc plusů a ty mínusy ať se někde krčí v koutě.
    Přeji hodně štěstí.
    Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, Věro!! Poslední bod je na řadě jako první a pak už to všechno půjde!

      Vymazat
  7. jé já ti psala a není to tady...že vím,že tvůj humor je nejlepší léčba a že kdybys potřebovala někoho,kdo je zvyklý si zachovat optimismus kdykoliv, tak jsem tady:)Káťa

    OdpovědětVymazat
  8. Aničko, hezký nový rok a hodně sil do boje :-*

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj, náhodou jsem narazila na tvůj blog a jsem nadšená. A dojatá. A veselá. A ubrečená. A pobavená... Vlastně jsem ještě nenašla žádný jiný blog, kde bych u čtení jednoho článku zvládla dvakrát brečet a třikrát se smát. Nevím, jestli mě to neděsí.

    Každopádně ti moc fandím, budu nadále číst tento blog a budu ti držet všechny palce, aby ses uzdravila co nejdřív a mohla tuhle životní kapitolu hodit co nejdříve za hlavu. Jsi strašně sympatická tím, jak dokážeš brát věci s humorem. Strašně moc ti fandím! :-)

    www.hogreta.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No teda děkuju za takovou krásnou zprávu, jsem moc ráda, že se ti můj blog líbí! A ještě víc ti děkuju za držení palců, ale prosím tě nedrž je pořád aŤ ti neupadnou :-D víš jenom občas bude stačit! A tvůj blog se mi taky děsně líbí, tvoje popisování vašeho soužití s přítelem je naprosto super a dost se v něm nacházím!!!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně