Přeskočit na hlavní obsah

Před Chemoterapií


žijeme zdravě
Přesně minulej tejden touhle dobou jsem běhala po doktorech.  Amík mě věrně doprovázel z budovy do budovy, z čekárny do čekárny. Tak když už jsme měli to kulatý výročí alespoň jsme ho strávili spolu.



Než začnou s chemoterapií rádi si vás pořádně proklepnou. Gentika, ultrazvuk srdce, EKG, krev, rozhovor se sestrou, rozhovor s doktorkou. Vážení, ta váha je jen číslo,  měření tlaku, zase krev.

čekárna
Den jsme začali na genetice. Rozhodla jsem se jít na gentický testy, který by mi měli najít nebo doufám spíš že nenajít zmutovaný geny BRCA 1 a 2. Tyhle testy tu nejsou povinný, pouze doporučený, ale přesto jsme na ně šla. Pokud se u mě najde zmutovanej tenhle gen, tak mám poměrně větší šanci rakoviny vaječníků a znovuobjevení rakoviny prsu. Někdy mám pocit, že tahle nemoc je jak Pandořina skříňka, jak se jednou otevře, tak nejen že nejde zavřít, ale ono se z ní taky táhne čím dál tím víc věcí. Rozhovor s genetičkou byl poměrně veselej, musel, protože jinak bysme se tma zbláznili. Nabídli mi taky genetický testy další možný mutace, ale ta by měla za následek rakovinu u dítěte. Ano, taky si ho nechám udělat.  Mini chlapík by pak měl 50 na 50 šanci dědit mutace.

Srdeční ultrazvuk
Přešli jsme do další budovy. Ultrazuk srdce, skoro jako bych byla znovu těhotná, jenže tentokrát ten tlukot byl mnohem silnější a srdce mnohem větší.  Pan ultrazvukař byl moc hodnej, odpovídal rád an všechny moje všetečný otázky. Cestou k srdci ukázal játra: "teda, ty jsou krásný, tak zdravý. Aá slezinka. A vy jste dneska nic nejedla? Nebo ani, ale nic tučnýho, že?" No jasně, že nic tučnýho ten oběd to byla samá zelenina a k tomu zeleninovej džus. "Protože ten váš žlučník, ten je jako z učebnice. Vážně! Á aorta, krása." Teda tolik jsem se toho nenaučila snad nikde. Při doprovu ke dveřím mi ještě řekl: "vy jste tak krásná!" No jo, ale kterou mě myslel, ta játra, slezinu nebo žlučník?

EKG 
EKG, paní z jihoafrický republiky, zanadávaly jsme si na toho oranžovýho debila, já se stihla jenom omluvit za svý neoholený nohy. Jako vážně koho by to napadlo, že EKG se točí na nohou? "Já to chápu, je zima, kdo by se s tím holil." No a bylo po EKG. Takový rychlovka.


Krev, asi tak čtyři ampulky, zase možnost zanadávání na oranžovýho debila a ven. Tenhle den je neuvěřitelně rychlej, možná proto, že toho máme hodně.



Přechod do další budovy, ještě jsme stihli další zeleninovej džus. Procházka v mraze, na ulici jsme potkali mámu se dvěma dětma, měli tak krásný čepice, že jsme je oslovili na focení. Přijeli z Marylandu, chlapeček se léčí ve stejný nemocnici jako já. Perspektiva zase ta připomínka perspektivy a toho jaká je tohle nemoc zákeřná a přesto jsou lidi schopni se tak krásně smát. Taky jsme se smáli a smálui se doopravdy ne na oko.

Ty úsměvy, ty mě dostaly
Rozhovor se sestrou. Všechny možný a nemožný vedlejší účinky. "Některé ženy si udrží až 50 procent vlasů." "Tak tohle jste mi vážně neprodala." "A co tohle: vypadají vám i chlupy na nohou a v podpaží." Vesele pokračuje sestra. "No tak s tím jste měla začít. To beru!" No vlastně už jsme tohle všechno věděli, jen jsme netušili, že budu muset okamžitě na pohotovost s teplotou 38 stupňů. A ano, můžu si dát dokonce i alkoholický nápoj, ale ne do padání pod stolu. Ano, krevní testy budu potřebovat před každou dávkou chemoterapie.

Ordinace
Doktorka, prohlídka a další rozhovor. Další otázky, snad ani už nemáme, hodinová promluva se sestrou všechno vyčerpala.

Tak a v pátek jdeme na to, 10. února je můj první den chemošky, vlastně už si s ní můžu tykat, budem kamarádky na delší dobu.





Komentáře

  1. Tak na Vás dneska myslím,držím palce aby to bylo za Vámi a co víc se dá napsat no.
    Jen jsem fakt v duchu s Vámi <3
    Renata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, už to mám za sebou a nebylo to tak strašný...jedna dole, jedenáct přede mnou!

      Vymazat
  2. Přeji Vám, ať to snášíte co nejlépe, když už musíte. Držím pěsti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, myslím, že to půjde, není to tak děsivý!

      Vymazat
  3. Držím palce ať zvládneš chemo, pak už bude jen líp a líp :-) Měj se co nejlíp, Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Ivano, máš úplnou pravdu, tyhle tři měsíce zvládnu a hlavně je to cesta k dobrýmu cíli!

      Vymazat
  4. Moc držím pěsti, ať ten chemický sajrajt tu mrchu rakovinskou vyžene. Hodně síly Vám a Vaší rodině. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, taky si řikám, přece to nemůže přežít v takovým hnusu!

      Vymazat
  5. Moc držím pěsti, ať ten chemický sajrajt tu mrchu rakovinskou vyžene. Hodně síly Vám a Vaší rodině. Jana

    OdpovědětVymazat
  6. Držím pěstí, ať to zvládáš, co nejlépe to půjde. Věřím, že se svým pozitivním přístupem a smyslem pro humor to zvládneš na jedničku! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, hele ta první i šla, narvali do mě děsně antialergik, že mě úplně sjeli, to na začátku, no a ten zbytek ti ani nepřijde, ty čtyři hodinky utekly jak nic :-D

      Vymazat
  7. Držím pěsti♥ Dobré to bude, věřím tomu. Jana

    OdpovědětVymazat
  8. Snad dnes to první chemické "rande" dopadlo co nejlíp. Pusa byla? Neee dělám si legraci, o takové rande nikdo nestojí, vím věř mi ;) opatruj se a moc na Tebe myslím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele první rande ušlo, láska na první pohled to nebyla, ale zvyknem si na sebe, tak to víš, tahle moje milá nemá tu nejlepší pověst, tak se musím přenýst přes ty pomluvy :-D

      Vymazat
  9. Vy to dáte, myslím na vás. Přeji co nejmíň vedlejších účinků, nejlépe žádné.
    Pan ultrazvukař flirtoval? :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju...no hele to si právě nejsem jistá, já si byla jistá, že je gay :-D

      Vymazat
  10. Berete to s nadhledem a to je fajn! Přeju móóóc síly a optimismu!!!!!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se, někdy to skřípne, ale co už...moc děkuju!

      Vymazat
  11. Musí to být dobrý ... a na ty lasy existuje řešení. Je to úplná novinka a funguje to. Když tak mi napiš na email info@knihamama.com
    Myslím na Tebe Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju...hele já vím o těch vlasech, ta mrazící helma viď, nabízeli jí, ale kašlu na to, nechce se mi mrazit hlava...každopádně ti napíšu! A děkuju!

      Vymazat
  12. Zdravím, dnes jsem objevila váš blog a napadlo mi, že se muzeme setkat a popovídat. Žiju taky v New Yorku, manžel je American a prodelal pred lety chemoterapii. Dnes je zdrav. Kdyztak mi napiste na evcerman@gmail.com Budu ráda, když si budu moct popovidat česky. Jsme na uws Verdi square budu na vas myslet, držet place a snad se brzy uvidíme, Eva

    OdpovědětVymazat
  13. Také zdravím,
    stejná diagnoza. Ale chemo i ozařování jsem vyloučila (také z důvodu těhotenství). Neuvažovala jsi o mastektomii, než do sebe nechat rvát ty chemický srajdy?? Je to čisté a 100% řešení. Mě stejně nezbývá nic jiného, tak se na ni psych. připravuji.
    Přeji hodně síly !!!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně