Přeskočit na hlavní obsah

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede


Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne.

Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal.

Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff.


Rande probíhalo poměrně bez problémů, brácha s mámou se šli dvakrát vydejchat, při jejich druhým vydejchávání ale propásli můj menší "možná nebudem kámoši" moment. Při nandání jednoho komponentu chemošky, taxolu, se u mě projevila reakce na hranici, zhoršený dejchání  a vlna vedra, po zastavení procedůry a navrácení dvou třetin mýho podpůrnýho teamu z venku, se všechno opět rozjelo jako po másle.

Ne, to mi není tak zle, jen jsem zdrogovaná 
Moje třetí randíčko, začalo dobře. Můj brácha byl ustanovenej jako mini chlapíkův hlídač. Trénoval na to tejden a to naprosto perfektně. Den před chemoškou jsme ho nechali na chvilku na pospas mini chlapíka a on se chudák poblil při mytí mini chlapíkova hovínečka, který vonělo po pomněkách. Po mým návratu z práce si brácha pořád ještě mumlal něco o "mytí hovnabezodmovce, kterej tři měsíce žral shnilý maso a zalejval to doma udělaným likérkem z chcanek." Naprosto nechápu o čem to mluvil. Moje dítě je voňavý a jí jenom ta nejvybranější jídla.

Cestou na mý třetí rande mi zněl v uších nářek mýho bráchy, když viděl jak mini chlapík těsně před odchodem našeho teamu zasedl na nočník a čůrat se mu nechtělo. "Prosím, počkejte ještě chvilku!" Žadonil můj brácha klečíc ve dveřích s rukama v prosíku. Byli jsme neoblomní. "Na rande se chodí včas."

Ne, to se nemodlí, jen si zrovna umyli ruce
Po usazení a znovu upozornění sestry na minulou skoro reakci jsme do toho šli znovu. Všechno bez problémů až do doby, kdy se moje máma rozhodla jít na chvilku ven zrovna ve chvíli, kdy mi měli nasadit mýho už ne tak dobrýho kamaráda taxola. Myslím, že to tušila a tak tam prostě v tu chvilku nemohla bejt. Nedivím se jí. Alergická reakce na taxol nebo jak mu v Čechách říkají taxitacel není zrovna dvakrát příjemná. Během dvou minut od nasazení do kapačky jsem dostala křeč do břicha následovanou bolestí všech vnitřností, znovu křečí tak silnou, že jsem si na chvilku připomněla porod, najednou se mi sevřela hruď nemohla dejchat a od břicha do hlavy mi projela vlna tlaku. To všechno během ani ne minuty ač mě se to zdálo jako minimálně minut deset, Amík hned při prvních symptomech volal sestru, viděl mě zrudnout a taky jak nemůžu dejchat. Ještě, že jsem to nemusela vidět. Okamžitě mi vysadili taxola, nasadili steroidy a další antialergika, epinefrin si nechali na příště. No a za hodinku už jsem byla sjetá na cestě domů. Jedna dobrá zpráva brácha se nepoblil, při mytí mini chlapíkova zadku dejchal pusou.


Třetí rande bylo fiasko. Okamžitě jsme se spojili s mojí doktorkou, která už začala pracovat na plánu B. Stála jsem před třema možnostma. Možnost první byla tzv, desenzibilitační kůra, kde by se mi normální rande protáhlo o šest hodin, do těla by mi kapali taxol typem jedna kapka za půl hodiny a intervaly mezi kapkama by se postupně prodlužovaly. Možností druhou pak byl lék, kterej taxol nahrazuje a alergie na něj nejsou, má to malý háček, jedna dávka stojí 5000 dolarů a pojišťovny ho prý neradi hradí, v Evropě ho kvůli ceně ani nenabízejí. Možnost třetí a vítězná bylo nahrazení taxolu vinebrelem, další chemoškou, na kterou nejsou alergie, celý nakapání trvá místo hodiny a půl jen deset minut, není k tomu potřeba steroidů ani antialergik, prostě vítěz. Naivně mi vrtalo hlavou, proč se nenabízí okamžitě, když je o tolik jednodušší. Farmaceutický firmy ji nemají rády je totiž o dost levnější než taxol a nemusí se k ní přidávat další látky jako steroidy. Jelikož ji farma firmy nemají rády není tolik tlačená na trh a jelikož není tlačená na trh lékaři ji raději nenabízejí, chrání se před možností soudu, kdy by mohli být souzeni, že nanebídli ten nejrozšířenější lék. Začarovanej kruh způsobenej farmaceutickejma firmama. Kšeft s rakovinou jede o sto šest. Jen jsou v něm zamotaný doslova životy lidí a dětí.


Na moje další rande jsme se chystali tak trochu se staženým žaludkem, teda hlavně Amík já si řekla, že na novýho kámoše definitvně alergická nebudu a radši jsem o tom dál neuvažovala. Amík na to nějak myslet nemohl přestat asi ten pohled nebyl moc příjemnej. Moje rande proběhlo v klidu. Za hodinu jsem byla venku a dokonce jsem mohla i mluvit a nechtělo se mi spát. Prostě pohoda. Už jsem měla i čtvrtou a taky pohoda. Prostě mám teď novýho kámoše na toho starýho kašlu.





Komentáře

  1. Odpovědi
    1. jako jasně, ta srdíčka jsou i trochu pro tebe...ale ty vole, ten tvůj brácha....uáááááá ♥ ♥ ♥

      Vymazat
    2. Echm, Evina mi čte myšleeeenky:-D Pusu, Aničko (tobě) :-) Jsem to tady zase obulela. Jen válej hezky dál!

      Vymazat
    3. Mno, máme prostě dobrej vkus, nebo Anina fakt nechutně sexy bráchu :-D

      Vymazat
    4. Jsem ráda, že sis našla novýho kámoše a doufám, že ten tě už nezradí :-) A bráchu mooc pozdravuju :-D

      Vymazat
    5. Pupiny proč myslíš, že ho tam dávám ne, ani nevíš jak takovej dojatej fešák zvedá návštěvu :-D :-D A sexy bráchu mám to je jasný!!

      Vymazat
    6. Evi, hele pusu dám i bráchovi jako od tebe jo :-D A nebul jo!

      Vymazat
    7. Ty vypočítavá potvoro! :-D :-D :-D :-D

      Vymazat
    8. Myslíš, že by to mohlo klapnout obráceně? Taky bych trochu potřebovala zvýšit návštěvnost, ale mám jen ošklivou sestru :-D

      Vymazat
    9. Se ví, hele ségra je dobrá a klidně půjčím i brácjhu :-D

      Vymazat
  2. Jste skvělá a Váš tým taky!!!!! Novej kámoš je evidentně lepší kalibr, každopádně přeji ať se s ním nekamarádíte dlouho- jen po dobu nezbytně nutnou��.Moc moc držím palce!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc a jo jo novej kámoš je fakt mnohém lepší!

      Vymazat
  3. Jste skvělá a Váš tým taky!!!!! Novej kámoš je evidentně lepší kalibr, každopádně přeji ať se s ním nekamarádíte dlouho- jen po dobu nezbytně nutnou��.Moc moc držím palce!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za tema jsem fakt vděčná a s novým kámošem se budu kamarádit jenom chvilku zase takovej kámoš to neni :-D

      Vymazat
  4. Aničko, musím se opakovat, jsi skvělá!
    Koukám, že farma firmy pracují všude stejně a my jsme jen jejich figurky na šachovnici které se nebojí obětovat.
    Držím palce, ať je novej kámoš fakt kámoš, když už se musíš kámošit s takovou sebrankou ;-) držím palce a myslím na tebe ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc! A farma firmy jsou normální svině nic jinýho, všude stejný..hele myslím, že jsem si našla kámoše na dýl :-)

      Vymazat
  5. Hezký den,
    teda... držte se a hlavně ať nový dočasný kámoš rychle splní svůj účel! ♥
    Myslím na vás a teda jsem docela znechucená z toho, že je zdraví takový "byznis"... fakt nechápu... to nejlepší je nejdražší nebo se to nenabízí, ale to, co je fakt humus člověku nacpou... a to jen proto, že je s námi zrovna náš "nedobrý kámoš" strach...
    Držím pěsti a těším se na další příspěvek! :)
    Peťka :)
    PS: Bráchův příběh mě pobavil, ale je fakt, že když zrovna lezou Čmeldovi zuby, mám taky co dělat... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky v to doufám! A znechucený jsme dvě! A brácha bly fakt vtipnej!

      Vymazat
  6. Držím palce, ať nový "kámoš" splní, co slíbil. Hodně štěstí za vodou.

    OdpovědětVymazat
  7. Aničko, jsi prostě skvělá !
    Obdivuji i fotodokumentaci a to že nám to takhle píšeš!
    Nechápu, že zvládáš chodit i do práce!
    Iveta stratford

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju a fotodokumentace nám pomáhá máme s ní plány, tak uvidíme jstli se to podaří, hned jak jsem se dozvšděla co mi je, jsem začala fotit a Amík taky. Práci musím, nechci si vyčerpat dovolenou...

      Vymazat
  8. Moc jsem ted nepsala, ale vsechno ctu. Moc drzim palce, jsi skvela. Drz se!

    OdpovědětVymazat
  9. ...se mi trochu zved kufr...z toho, jak ten trh s rakem funguje....ale hlavně že se alternativa našla! Drž se! ♥
    PS: Bráchu ani nekomentuju,bych opakovala předchozí reakce :-D Martice

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No viď mě taky, neuvěřitelný a nechutný..jsme vděčná za tu alternativu, protože sedět sedm, osm hodin na křesle je fakt nic moc vyhlídka...ha ha ha brácha je dobrej chytač viď :-D

      Vymazat
  10. Aničko, jsi úžasná!!! Myslím na tebe ♥

    OdpovědětVymazat
  11. Posílám hrozně moc síly a energie! ♥

    OdpovědětVymazat
  12. Ani napsala bych víc,ale musím se zeptat na to, co mě zarazilo- ty chodíš do práce??? v tomhle hraničním stavu organismu? Káťa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káťo chodím do práce na 70 procentní úvazek...žiju v Americe a tady se na nějaký nemoce nehraje, počkej napíšu o tom článek, ale ve zkratce na to, abych měla nárok na nemocenskou bych si nejdřív musela vypletvat všechnu dovolenou, potom by mě napsali na nemocenskou má to ale malej háček je to neplacený a ještě bych k tomu musela platit plný zdravotní pojištění, tudíž bych platila já...tím, že pracuju na kratší úvazek se mi zkrátil plat, ale nemusím platit plný pojištění tady mluvím o 1700 dolarů versus 300 dolarů a mám dovolenou na po nemoci až ji budu potřebovat. Tenhle systém je opravdu neuvěřitelnej a odpornej a dělá se mi z něj špatně a tenhle systém se tu nezmění pokud se tu naprosto nezmění myšlení a hlavně volení zástupci...

      Vymazat
    2. no to je ale šílenost, vždyt jsi velmi nemocná a máš vyčerpaný tělo tou chemií, to nechápu jaktože nemáš právo být doma a placeně:( vždyt potřebuješ všechnu sílu na uzdravení...beruško no to je teda opravdu šílený , že to tam tak je, to by mě nenapadlo

      Vymazat
  13. Dočítám se zpožděním - předně kromě vzhledu pana bratra velice chválím i nový vzhled blogu! :-) Na oboje se opravdu velmi dobře kouká ;-) :-D A pořád nechápu, jak dokážeš o něčem takovém psát tak, že se musím smát. Jsi statečná ženská, vyděržaj pioněr, všechno bude dobrý, musí!!

    OdpovědětVymazat
  14. Drz se! Myslím na tebe denně!! Všichni jste skvělí (kromě farmafirem..Jdu blejt!).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně