Na Nový Rok o slepičí krok...ha ha ha, to jsem zvědavá jakej slepičí krok mi tenhle Novej Rok přinese.
Poslední doubou jsem psaní zanedbávala, prostě mi to nešlo. Můj mozek vypověděl službu a odmítl spolupracovat. Od konce září se potýkám s prášky na potlačení tvorby hormonů a moje tělo si na ně ne a ne zvyknout. Už dvakrát jsem je musela vysadit a znovu nasadit po menší pauze. V obou případech to bylo kvůli mýmu psychickýmu stavu. Na pocit chřipky, bolest kloubů, kostí a návaly horka se dá zvyknout a koneckonců, prý to za pár měsíců snad zmizí úplně, ale ta hlava to je problém.
Prostě se to na mě nějak všechno sesypalo, výročí nalezené rakoviny a znovuprožití těch dnů kolem k tomu všemu asi hodně přispělo. A tak se stalo, že na začátku prosince jsem se prostě psychicky složila. Ten den jsem nedokázala přestat brečet, slzy mi tekly, já se klepala a můj mozek nebyl schopnej utvořit souvislou myšlenku. Poprvý mi bleskla hlavou myšlenka na sebevraždu. Dívala jsem se do vody a přemejšlela, že ukončení by nebylo až tak špatný řešení.
Tomuhle stavu se říká deprese. Je to taková černá díra, do který člověk padá a padá a padá a neví, kde je dno. Je to pocit naprostýho vyčerpání a nemohoucnosti. Je to strašný. A nedá se z toho nijak dostat. Tchýně měla pravdu, když říkala, že její deprese se kterejma se potýkala hodně let byly mnohem horší než její chemoterapie.
Deprese se mnou zůstává, moje tělo si trochu zvyklo na miniaturní dávkování prášků a já dala výpověď v práci. Po šesti letech začínám něco novýho. Krok do neznáma...
Výpověď podávám spolu se stížností na personální oddělení, kde se tímto zahájilo interní vyšetřování mojí šéfové a podšéfové na jejich chování během mé léčby. Někdy prostě musí člověk říct dost a postavit se tomu co se vám děje. Samozřejmě hodně pomůže pokud máte za sebou lidi, kteří vás podrží a kteří řeknou: "Tak takhle už ne!"
Jedna věc na diagnóze rakoviny je, že se projeví lidé jací jsou, no a popřípadě se vám potvrdí to co si o nich už stejně myslíte ať už v dobrým nebo špatným.
Zejtra končím v práci a tak začínám ten Novej Rok s bouchnutím dveří a vztyčeným prostředníkem. Jen teda nevím, jestli to není spíš víc krok sloní než slepičí.
Aničko, někdy je dobré rychle zavřít dveře a jít dál jinou cestou. A je to přímo symbolické, že to začíná novým rokem. Určitě to bude změna k lepšímu. Mo ti přeji, ať je v tomto roce líp.
OdpovědětVymazatTak s tím naprosto souhladím a moc děkuju uvidíme kam mě teď ta nová cesta zanese :-)
VymazatVůbec si neumím představit, co všechno chemie dokáže s našim tělem. Držím pěsti a přeji, ať je tento krk prvním z řady dobrých rozhodnutí a věcí, které na Vás letos čekají. Klára
OdpovědětVymazatChemie dokáže děsný věci, jako fakt děsný věci a k tomu hormony to je pak úplná jízda do pekel...děkuju moc a přesně dnes jsem měla první den v novým roce symbolický a bez práce :-D
VymazatMam oboji. Jednou jsem dokonce skoncila v blazinci,v dobe kdy jsem byla jeste fyzicky zdravá. Neni horsi nemoci nez deprese. Jak zit,kdyz vlastne zit nechces? Nebo je ti to uplne jedno? Zlata rakovina....protoze to aspon zit chces.
OdpovědětVymazatTo mě mrzí, protože deprese jsou opravdu strašný!! Držte se a opatrujte ač zrovna nechcete, stojí to za to...moje tchýně taky měla obojí a přesně taky tvrdí zlatá rakovina.
VymazatNemám na vaši situaci žádnou radu.
OdpovědětVymazatSnad jen držte se!!!
Jarka
Držím, držím!
Vymazattak to su velke zmeny, ale zase dobre ze sa vyvrbili.A netreba si nechat srat na hlavu....to je ale vsade inak musim povedat ze ti tie kratke vlasy slusiiii a vyzeras jak Annie Lennox. Tak ti drzim palce ty to zvladnes, a k tym depresiam vzdy si spomen na maleho Amika :-* a manzela stale mas pre koho tu zit
OdpovědětVymazatDěkuju a máš úplnou pravdu s tou hlavou :-D opravdu děkuju z apozvbuzení!
VymazatMilá Aničko jsi velká bojovnice, obdivuji tě a určitě bude zase všechno dobré. Zabouchla jsi dveře a co je za nimi budeš teprve poznávat, ale věřím, že to bude cesta k lepšímu. Přeji celé vaší milé rodince jen samé radostné chvilky v novém roce 2018.
OdpovědětVymazatMoc děkuju a sama jsem zvědavá co mě za těma dveřma čeká!
VymazatMilá Anicko, přeju Ti krásný , šťastný a zdravý rok 2018. Držím palce na dálku a občas k tobě nakouknu. Mam jednu Aničku v práci, byl to teď rok, co se vrátila po trojboji operace-chemo-ozařování. Ať se ti dari. E
OdpovědětVymazatMoc děkuju a to samé i tobě!!! Moc pozdravuju i tvoji Aničku!
OdpovědětVymazatMilá Aničko, moc držím pěsti!!! :) Nejdůležitější jsi Ty a až dáš v klidu sama sebe dohromady, tak se určitě najde i nějaká super pracovní cesta... Určitě lepší... Myslím na Tebe, ať je Ti brzy lépe!
OdpovědětVymazatPeťka :)