 |
| Casper, Kašpar, Nau nau |
Casper je nalezenec, byl odchycenej nebo přinesenej do městskýho útulku, teda zvířecího útulku, kterej je placenej městem NYC. Městský útulky tady v USA jsou bohužel všechny útulky, který zvířata zabíjejí jo přesně jako z těch 101 Dalmatinů. Jakmile se tady zavolá policie k tomu, aby odvezli zvíře, odveze ho do městskýho útulku. Takhle jsme jednou málem dostali ještě jednu kočku. Amík šel z práce domů, uviděl policajtku jak drží v ruce kotě a hned se k ní vrhnul a začal se nad kotětem mazlit, policatka mu tehdy strčila kotě do ruky s tím, že ho nemůže odvízt do útulku, kde by ho zabili a je ve službě a tudíž nemá čas obvolávat ostatní soukromý útulky. Kotě si nakonec vzala naše tehdejší veterinářka, která měla zároveň zvířata k adopci.
V městkým útulku má zvíře podle tabulek 72 hodin než je uspaný, ne každej městskej útulek se tím řídí do slova, ale berou to jako takovou odrazovou čáru. Naštěstí tu po celejch Státech funguje neuvěřitelná síť dobrovolníků a soukromých útulků, který jsou napojený na městký útulky a ty jim dávají vědět okamžitě, jakmile dostanou zvíře, který je mladý a zdravý. Díky týhle síti se snížilo tady v New York City za posledních deset let uspávání nalezenejch zvířat na minimum a podle NYC se teď učí zbytek USA.
Jaká byla cesta našeho Nau, nau k nám? Nejdřív byl v městkým útulku, odkud zavolali dobrovolnici, který se zrovna doma uvolnilo místo. Tam si Kašpar zvykl na rodinu, byl vykastrovanej a pak se dostal k adopci v adopční akci v obchodě pro zvířata. Takový adopční akce se konají skoro ve všech zvířecích obchodech po celým NYC.
Mě tehdy před devíti lety doma v Praze umřel můj milovanej, nevychovanej, jedinečnej a úžasnej pes Boldrik a tejden po něm naše dámička, ne příliš přátelská a družná, ale s nejnádhernějším očima, prostě naše trochu mrcha kočka Čikita. Rána to pro mě byla děsná. Amík tehdy uviděl inzerát o adopci zvířat a tak jsme šli. Amík žádný domácí zvíře nikdy neměl, jasně poznal a strávil nějakou dobu s Boldrikem a Čikou, ale prostě tak úplně k nim nepřilnul, každopádně se rozhodl, že jsem moc smutná a tak mě musí rozveselit. Jo, bylo to od něj děsně sladký, zvlášť když člověk vezme v potaz to alergický astma, kterým Amík trpěl a trpí při střetu s kočkou. Slíbila jsem mu, že si to svoje první zvíře bude taky moct pojmenovat, aby bylo opravdu jeho.
Kašpar byl chytrej a vrhnul se na Amíka, zjevně pochopil. Přinesli jsme si ho v krabici domů a teď ho pojmenuj. Bohužel Amíkovy nápady typu Tuxedo neboli Frak neprošly přes moji komisi a tak jsem se pojmenování ujala já. Byl Halloween tak jasně "Casper the firendly ghost padl jako vyšitej." Uznal to i Amík a já mu na usmířenou slíbila pojmenování našeho prvního dítěte.
No tak jedno jsme se definitivně během těch našich prvních pár měsíců s Kašparem naučili. Třeba to, že Amík to alergický astma na kočky má pořád. Během prvního tejdne jsme nakoupili dva čističe vzduchu. Kašpar, chudáček nalezeneček, neuměl spát v lidský posteli. Kašpar je kocour chytrej a učenlivej, spát v posteli se naučil během jednoho dne. Amík si přestěhoval čističku vzdchu blíž k posteli. Kašpar se naučil sedět na klíně. Amík si objednal druhý astmatický dejchátko. Kašpar během tejdne spí v posteli a nehne se od nás. Amík spí s čističkou vzduchu přímo u hlavy. Čistička vzduchu vzduch hodně vysušuje. Přemýšlíme o nakoupení zvlhčovačky. Moje máma nám radí, že alergie přejdou, sama má alergie na kočky a Čika jí spala zásadně u hlavy. Amík se učí víc o alergiích a tvrdí, že je to jako sklenice vody, která přetejká. Smilovala jsem se a Kašpara na noc vyhodila za dveře, bohužel pro Amíka mi ho bylo líto a přinesla ho zpátky do postele, konečně Amík je o dost větší a starší. Zrovna ve chvíli, kdy Amík začal uvažovat o přespávání v práci, astma mírně polevilo a pochopilo, že Kašpar nikam nejde a tak se nevyplatí zabít Amíka astmatem. Amík je z toho venku a konečně má svý vlastní zvíře!
 |
| Kašpar ležící, spící |
Ten je parádní :-)
OdpovědětVymazatJe to nádherný kocour! A já jsem vůbec netušila, že útulky v USA fungují takhle - docela se mi ulevilo, že to uspávání zvířat se snížilo, a že je pořád spoustu lidí, kterým na těch zvířatech záleží. Přesto mi je tenhle zákon o útulkách hodně proti srsti.
OdpovědětVymazat