Přeskočit na hlavní obsah

Naše nový normálno


Vyšetření za vyšetřením

Druhej tejden s rakovinou prsu je za náma.

Stává se ze mě řepa, nedivila bych se kdyby ze mě příští tejden místo nádoru vytáhli řepu. To máma se rozhodla nás všechny uzdravit džusováním. "Hele je možný, že budeš mírně oranžovět." Podívá mi moje máma. "To by bylo z tý mrkve, ona může zabarvit tělo do oranžova. Nehty a tak. Ale víš, je to pro tebe to nejlepší." Tak teď už konečně vím, proč je Trump oranžovej. Má rakovinu prsu a jeho máma mu džusuje. A já hloupá si donedávna myslela, že si jenom vybírá makeup jako blbec.

Džusujeme všichni dokonce i moje máma, která byla do nedávna na vitamíny alergická a její oblíbený jídlo bylo kafe a cigára. Nekouří. Máma nekouří a děsně jí fandím. Zvládne to já vím. Je to frajerka.

Amík si taky lebedí ve zdravým jídle, má prej hromady energie. Tý energie má tolik, že mě hlídá, jestli náhodou nepiju míň než tři hrníčky zelenýho čaje denně. Vrcholem byl vejlet do restaurace, kde mi změnil objednávku kávy na zelenej čaj. Nestěžuju si, mě tohle jídlo chutná a vždycky chutnalo a konečně, už dávno jsme to stejně chtěli změnit tak co.

Mini chlapík taky džusuje dostává džus speciální bez červený řepy, tu do něj nějak nemůžem natlačit nebo co. Džus si dává hned potom co vypije svoje horký kakao, kterýmu řiká pěkně anglicky "kaká hot." Je to náš bilinguál, začíná čím dál tím víc znít jako jeden pes na youtube, takovej ten, co řiká "I love you." Jenže ten pes zní o trochu srozumitelněji.

Tchýně s tchánem taky začínají jíst zdravě. Prej budou potřebovat energii na to, aby nám mohli pořádně pomoct, až  se začne s léčbou. Tchýně, čokoholička, je bez čokolády a tchán taky do sebe občas vpraví nějakou tu zeleninu a snad i přestane se svejma vražednejma pětidenníma dietama, kdy nejí skoro nic a pak o víkendu se natláská vším co mu přijde pod ruku. On je ta nejlepší návštěva, během tejdne. Ani vařit se mu nemusí.

Po našem obýváku přestalo lítat slovo mastektomie. Jak to zatím tak vypadá, Amík si budem uset nechat zajít chuť na mě a šestky. No nic, stejně jsem už stará na rozjíždění nějaký nový kariéry a navíc v mym věku musím myslet na záda.

V pátek před Silvestrem jsme se dozvěděli poslední výsledky z patologie. Prej dlouhodobě moc dobrý, krátkodobě ale budu muset podstoupit chemoterapii. Takže jsme vyměnili mastektomii za chemoterapii. Ale doktorce se to líbí. Já teda nevim, ale zdá se mi, že je pořád nějak rozjásaná. "Máte tu nejlepší rakovinu. Krátkodobě na hovno, ale dlouhodobě naprosto super!" Není nad to jít do Silvestra s pořádnou zprávou.

Moje rakovina je nejen estrogen pozitivní, ale taky HER 2 pozitivní. "To je perfektní máte dva receptory místo jednoho," hlásí rozjásaně doktorka. Perfektní co víc si přát. "No a právě na ten druhej receptor vám nasadíme tu chemoterapii. To abysme ho skvěle vybili." Je zjevný, že ten gen nebo co to je v těle nepotřebuju, jen jim musím říct, že už je stejně vybitej, protože mámin mrkvovo řepovej džus nemůže přežít.

Léčba bude teda cílená na vybití HER 2. Jak to tak vypadá bude ze mě hrdinka nějakýho filmu. Mám kliku, že kousek od nás je ortodoxní židovská čtvrť, kde je plno obchodů s parukama, jsem vždycky chtěla zkusit jaký to je.

Pokud mi vlasy neslezou díky chemoterapii, asi mi slezou přicházejícíma účtama z pojišťovny. Ne, nemusím nic platit, jsem pojištěná, ale místní pojišťovny posílají účty, asi aby se vytahovaly jak moc za mě platějí. Takže, za mamogram, ultrazvuk a biopsii už bych byla 11 000 dolarů v mínusu. Jo, je to neuvěřitelný a nám to nedá pořád nemyslet na lidi, kteří si tu ještě pořád nemůžou dovolit pojištění nebo je jejich pojištění ne moc dobrý. Dokonce i nemocnice posílá na uvítanou i brožurku s tím, jak jsou ochotní pracovat s lidma, kteří nejsou pojištění. Splátkovej kalendář a možnost odpuštění poplatků je vždycky možnost. To je něco o čem tady musí člověk pořád přemejšlet.

Naše nový normálno je chvílema ještě pořád trochu nenormální. Jak si na to zvyknout? Hádám, že zvyknout se dá opravdu na všechno.

Nekonečný čekání






Komentáře

  1. Držím palce, ať všechno vyjde a vrátíte se do normálního života. Obdivuji Vaši rodinu, že za Vámi stojí a jak moc jsou ochotní změnit svůj životní styl. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za podporu :-) A je to pravda, mám skvělou rodinu, všichni mi pomáhají a ta změna stylu nám všem jen prospěje :-)

      Vymazat
  2. Obdivuju, jak si pořád při psaní udržujete smysl pro humor! I když články nejsou na veselé téma, vždycky se u nich zasměju, a pak mě zamrazí. No, každopádně držím palce a přeju, ať je brzo líp!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se, a jsem ráda, že se zasměješ u čtení, vždyť život je takovej jednu chvilku se chce plakat a pak najednou se zase chechtat :-D A moc děkuju za podporu, vážně!

      Vymazat
  3. i kdyz to stoji za prd tak me pobavis :))))) drz se :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, hele náhodou to teĎ není tak zlý, mám pocit, že bude hůř :-D A dík!

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Tvé řádky se moc dobře čtou. A to i když máš tu nemoc s ošklivým názvem. Máš optimismus a to je moc dobrý partner v boji s každou nemocí. Máš i podporu rodiny a podporu ženských tady na blogu. Já ti držím palce moc!!! A neboj se, ten strach, co tě doprovází, je normální a nejde ho odehnat. Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, přesně mám podporu rodiny a nějakej ten vtip a jsem strašně vděčná za podporu i na blogu, všechny jste skvělý! A máš pravdu ten strach tam je kouká za rohem, občas koukne a pak zase zaleze :-)

      Vymazat
  6. Ty jsi tak úžasná, že o tom takhle dokážeš psát , tě fakt obdivuju :) a ještě prskám smíchy z Trumpa :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Seš hodná, to psaní mi pomáhá a třeba je tam někde někdo komu pomůže taky :-) A jsem ráda, že tě dokážu rozesmát i tak :-D

      Vymazat
  7. Byť vše nekomentuju, myslím na tvůj boj a tvůj optimismus je naprosto geniální :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc a teda nevím, jestli jsou moje vtipy geniální, Amík si myslí,že spíš ne, zvlášť ty co překládám ty ho teda skoro nikdy nerozesmějou :-D Ale moc děkuju zapodporu!

      Vymazat
  8. Držím pěsti... a obdivuji Váš nadhled... Jste jednička... :) Trump i mě dostal... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc a klidně si tykejme :-)Mě Trump taky dostává, každej den :-D

      Vymazat
  9. Strašně moc Vám fandím!!

    OdpovědětVymazat
  10. Moc se mi líbí ten váš nadhled a psaní s vtipem. Lidi by se v tom hned neměli utopit. Přeju hodně síly, určitě vše zvládnete! A ať vám řepa za chvíli neroste ušima!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc..tak není to vždycky jednoduchý, ale snažím se :-) A od řepy si dávám tejden volno :-D

      Vymazat
  11. Fandím tobě i celé rodině! Líbí se mi, že se zapojili do zdravého životního stylu všichni a jak o tebe pečují a starají se. Je to až dojemné! :) A strašně se mi líbí, jak o tom píšeš s takovým nadhledem. Sálá z vás klid. A to je dobře!
    Zvládneš to. Máš pro to ty nejlepší podmínky. Žádný stres z peněz, milující rodinu a super prostředí.

    Gabux

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, máš pravdu, mám ohromný štěstí, všichni kolem mě opravdu podporují a jsou skvělý! O klid se snažíme, ale ne vždycky t ojde.

      Vymazat
  12. Uf, přečetla jsem to jedním dechem. Knížka, už jí vidím a chtěla bych jí. Píšeš skvěle! Žádné chození kolem horké kaše. Píšeš tak, jak to je a čte se to moc dobře. Moc Ti držím palce, ať je Tvůj, vlastně váš život zase jako dřív. Máš super pomocníky ve svém okolí. Zvládneš to :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc...ha ha knížku bys hned chtěla :-D jsem ráda, že se to dá číst :-D A pomocníci jsou skvělý to zas jo..mám fakt štěstí v neštěstí.

      Vymazat
  13. Vy to vybojujete! Už jen ten přístup k věci, stojíte nohama na zemi! A ty džusy- je fajn mít někoho do party! Pište dál!!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  14. Obdivuji rodinu, že se tak skvěle drží. Vám přeji, ať se držíte zuby nehty humoru, i když cítím, že to humorný fakt moc není.
    Držte se, držte se a hlavně, opatrujte se!
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ne vždycky je to růžový, všichni se vyrovnáváme s tímhle šíleným šokem jak to jde a hlavně nám to dává perspektivu...a díky moc :-)

      Vymazat
  15. Když jsem se dozvěděla před 2 lety, že mám rakovinu ...napsala jsem to blog ... moc mě to pomohlo...sdílení a slyšet podporu tolik znamená. Ze své rakoviny jsem se doslova vypsala ... odpustila jsem všemu a všem...požádala o odpuštění...Změnila tolik věcí ... každá nemoc, když ji správně pochopíme nás tolik posílí. Myslím na Tebe a když budeš chtít napiš mina email info@knihamama.com Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi to psaní pomáhá, srovnat se se vším a vyrovnat se s tím, napsat si pocity a tak nějak si to uspořádat v hlavě...a máš úplnou pravdu, že je to něco, co ukáže na možnosti změny, manžel tomu říká Scrooge moment, jako z tý Dickensovýho Vánočního příběhu, nahlídli jsme do toho co by mohlo bejt, ale je nám daná šance to všechno změnit a tuhle druhou šanci nehodláme přehlídnout. Moc děkuju, napíšu určitě!

      Vymazat
  16. Tento blog jsem našla úplnou náhodou,nebo vlastně nic není náhoda?..Moc vám držím pěsti,at tuhle nejtěžší životní zkoušku dáte za jedna.Důležité je mít kolem sebe lidičky co podrží a pak to nikdy nevzdat a věřit,kvůli všem,ale hlavně kvůli sobě.Spoustu energie posílám přes oceán.A nebojte,blogový svět je fajn,umí i podpořit a podržet a potěšit.H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, taky se budu snažit obstát při týhle zkoušce, ptát se proč já opravdu nemá cenu, je prostě dobrý to vzít tak, že proč ne já. Nemíním nic vzdávat, mám pro co se radovat! Opravdu moc děkuju za podporu!

      Vymazat
  17. Dobrá nálada a hlavně víra v uzdravení je ten nejlepší lék na všechny neduhy. Je fajn, že jste pojištěná. Moje spolužačka nebyla a vím , že to bylo špatně. Na ty vlasy mám napsaný v kuchařce na první stravě Recept na Chemu :
    Celaskon, B-komplex a Pyridoxin 3x1. Někomu to pomohlo (můžu dosvědčit), někdo to ani nezkusil. Ale poradila bych se s lékařem. Recept je od jedné lékárnice z velké, krajské lékárny (ona sama ho vyzkoušela). Jasně , že záleží na druhu chemy.
    Ale někdy i střípek naděje je fajn.A nezavírat se do sebe, chodit mezi lidi, nejlíp optimistické :-)))Tak hodně štěstí za velkou louži a budu se těšit na každé, aspoň malé vítězství♥♥♥

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně