Musím se přiznat, že po tom prvním zavolání, kdy mi oznámili, že mám rakovinu, jsem odmítla jednat po telefonu s doktorama a tohle všechno přenesla na Amíka. Amík se teda stal mým styčným důstojníkem a tak to byl on, kdo zvednul v lednu telefon a dozvěděl se, že budu muset podstoupit chemoterapii. Chudák opravdu se snažil to podat dobrým způsobem. "Hele mám pro tebe dobrou a blbou zprávu, ale ta blbá je jenom dočasná. Prostě krátkodobě to bude na hovno, ale douhodobě skvělý vyhlídky!"Snaha o bezstarostnej tón zněla poněkud křečovitě, ale i tak se počítala.
V pátek 10. února přišlo na řadu to krátkodobý období na hovno. Koneckonců jde jenom o 12 tejdnů a 12 kol chemoterapie. Takže jsme předali mini chlapíka tchýni, máma, já (hvězda dne) a Amík jsme nasedli do auta a frčeli do nemocnice. Ano, svoje první rande jsem se rozhodla uskutečnit v nemocnici a ne jen v infúzním centru, kde bude naše randění pokračovat. Nemocnice to už je moje stará známá, mám pocit, že od prosince jsem tam snad jednou tejdně, jen pro mámu to bylo její poprvý v týhle budově. Jako starej mazák jsem jí provedla:"Tady v tom patře byla ta biopsie, tady zase sociální pracovnice," ukázala jsem jí butik s parukama a podprsenkama s vycpávkama a pak už se šlo na věc.
Čekárna, zase, tentokrát, ale naše rande bylo napevno a čas se dodržel. Jedenáct dopoledne, volají moje jméno. Jdeme dovnitř. Všechen personál je v modrým, prej aby to nevypadalo tak nemocničně, pokoj má super výhled v rohu stojí křeslo. Pane polohovací, jako zařízený to mají pěkně. První rande je oťukávací a tak bude trvat nejdýl, v plánu bez zádrhelů jsou čtyři hodiny plus nějaký drobný. Máma nevypadá zrovna nejlíp, nervózní je i Amík. Mě osobně se do toho celýho taky moc nechce, přeci jen tu reputaci nemá to moje rande nejlepší.
Sestra je skvělá, pořád se směje, definitivně pomáhá situaci a my, teda nejvíc já, se uvolňujeme. "Nejdřív vám dáme steroidy a slanej roztok." Povídá vesele sestřička. "A narostou mi po něm svaly?" Ptám se já. "Ne svaly nebudou, jen se moc nevyspíte." Škoda, jsem mohla trumfnout nařachanýho bráchu. "Po steroidech dáme benadryl proti alergii. Ten definitivně ucítíte, prostě budete mírně mimo, možná hodně." Pokračuje sestra. "No a jakmile přijde na tu chemoterapii nandám si bílej plášť, tak se nelekněte, je to pravidlo."
A už to jede, žíla napíchlá a steroidy kapou, já žertuju, Amík se schovává za foťák a máma sedí v koutě, nějak jí do mluvení není. Ha, tak vymyšlený to mají dobře, jakmile začne působit benadryl je mi všechno jedno. Paráda nejdřív člověka oblbnou a pak ho začnou trávit. Na nehty u rukou a nohou mi dají zmrzlý gely, prej potom ty nehty neslezou. Sestra se oblíkne do bílýho pláště. Taxol neboli ta opravdický chemoška je tady v puse okamžitá pachuť chemie jako bych vylízala záchodou mísu těsně po umytí. Naštěstí to netrvá dlouho. Reakci na taxol a herceptin nemám, jen mě bolí ta žíla a je mi trochu zima. Tahle nemocnice je super, dokonce dostanu i nahřívanou deku, dvě, tři, na záchod se sunu s tyčí u ruky.
Ty čtyři a něco hodiny utekly jako nic, pro mě. Amík a máma mají jinej názor. Cestou domů usnu v autě. Doma je mi mírně nanic, ale prášky proti nevolnosti to rozeženou. Je mi jako na začátku těhotenství, teda nic moc. Jakmile moje tělo rozežene zbytky benadrylu začne působit steroid, takže přijde i na ten prášek na spaní. Není to geniální oni mají prášky na všechno a mě se v koupelně rapidně rozrůstá lékárnička.
Ne, to první rande nebylo tak špatný. Únava se dala, aktivní jsem zůstala, nevolnost taky za pár dní zmizela, jen to nechutenství zůstalo, starosti s ztloustnutím můžu pustit z hlavy. Jazyk je jako spálenej, takže chuť stejně žádná. Vlasy mi začnou padat, teda řídnout až po třetí dávce, teda po třech tejdnech. Oťukávání s chemoškou proběhlo docela dobře, alergická reakce se nedostavila. Jedno jsem se ale dozvěděla, tenhle parťák je neyzpytatelnej a první rande nemusí bejt nutně nejhorší.
Ahoj za vodu,
OdpovědětVymazatmoc díky za sdílení těchto životních peripetií se vším všudy... a ještě s takovým super nadhledem... držím pěsti, ať nadhled vydrží a neopouští Tě a ať to všechno rychle uteče a máš to za sebou a už Tě nic zdravotního netrápí! :)
Drž se, zdraví Peťka :)
Děkuju, taky si přeju, abych to tak nějak vybrala teď :-D a měla pokoj potom...no to utíkání by mohlo jít o trošku rychleji, ale ani si nestěžuju, mohlo by to bejt horší..
VymazatDržim palce i u nohou. :-* ( i když teda nevim, esi je to dost feministický? :-D )
OdpovědětVymazatPupu
Tak hele na nohou to je dost feministický to ti projde :-D A díkes, hele jak se s těma drženejma palcema dostáváš do lodiček, nebo, že bys teď nosila feimisitcky jenom tenisky ? :-D
VymazatChtěl bych bejt někdy taky tak statečnej ...
OdpovědětVymazatDržím palce a kdyby to pomohlo, tak bych držel cokoliv, třeba nohu od stolu :)
Moc děkuju a zase tak statečná nejsem, ale hroucení prostě moc nepomáhá no..a jinak ta noha od stolu zabírá, normálně jsem se dneska vzbudila a jsem úplně v poho :-D Díky moc!
VymazatTak to jsem rád, že to funguje. Udělám si tu sbírku nohou od stolu, ať mám co držet. :)
VymazatTak jo chytám tě za slovo :-D
VymazatTeda. bereš to opravdu statečně. Tak držím palce! :)
OdpovědětVymazatDays of Daysy
Držím palce a ten nadhled a pozitivní přístup už léčí.
OdpovědětVymazatDíky moc, no taky v to doufám! Sakra tahle pozitivní jsem nebyla ani nepamatuju, tak by to zabrat mohlo!
VymazatDržím ti palce, ať to chemo zvládneš, pak po chemu to už určitě zvládneš :-) Ivana
OdpovědětVymazatDěkuju moc!
VymazatPevné nervy na všechny rande :) jste moc statečná a určitě to hravě zvládnete. Myslím na Vás.
OdpovědětVymazatDíky a nemusíme si vykat, že ne..jako jsem starší, ale zase ne tak moc :-D
VymazatDržím palce, víc ani říct nemůžu. Snad jen že jste neskutečně statečná!
OdpovědětVymazatDěkuju moc a nevykejte mi, vždyť tu na sebe všechno práskám, tykání je v pohodě :-)
VymazatNakopej té rakovině zadek!! Držím palce, jsi ta nejstatečnější máma za vodou!!
OdpovědětVymazatDíky moc..hele chemoška, parťák kope se mnou, tak bysme mohli spolu rakouše vykopat!
VymazatJsi neuvěřitelně statečná!! Držím ti palce, aby vše probíhalo co nejlépe ;-) Hanka
OdpovědětVymazatDěkuju Hani! A nevim, moc statečně si nepřipadám.
VymazatDržím palce ať ty další rande jsou co nejvíc v pohodě, pro vás všechny... Prášky na všecko mě dostaly :D Jste skvělý, zvládneš to, to cejtim v kostech :)
OdpovědětVymazatDíky moc... no jasně jenom se zmíníš doktorce a šup, šup prášky v kapse!
VymazatDržím palce :)
OdpovědětVymazatDěkuju!
VymazatDržím palečky. Je to rande se šťastným koncem, věřím tomu. Zázraky se dějí a jeden zázrak sedí teď semnou na sedačce. Teď to bude půl roku co se podruhé narodil a je to uzasnej chlap a táta. A ty zadnej jinej konec mít budeš, než ten stastnej. Myslím na tebe
OdpovědětVymazatDěkuju a jsem ráda, že máš zázrak vedle sebe...to víš, že se dějou zázraky jsou.
VymazatTy jsi prostě úžasná, jak to bereš s nadhledem! Myslím, že není moc lidí, kteří by o své nemoci takhle otevřeně mluvili nebo psali, je to hrozně osvobozující - člověk má hned pocit, že se může i o nemoci prostě normálně bavit, není na tohle téma vyhlášeno tabu :). Fascinuje mě ta fotka, kde máš jehly v žíle a směješ se :-D. Dala bych tě na nějakou reklamu na chemoterapii, aby tam lidi chodili s pocitem "tak tohle chci taky" :-D.
OdpovědětVymazatDržím všechny palce, ať ti to rychle uteče a na tahleta podivná randíčka už budeš jen vzpomínat :).
www.hogreta.blog.cz
Hele ten úsměv je zfetlej, ti řikám nejdřív tě sjedou a pak tě otráví mají to supe vymyšlený :-D A jinak nemoc je součástí života a podle mě by tabu o tomhle bejt nemělo. A jasně, normálně se o tom bavit, to pomáhá všem. A moc děkuju taky doufám, že randíčka se neprotáhnou :-D
VymazatTyjo, taky na tebe myslím a držím palce...
OdpovědětVymazatDěkuju!
VymazatHezký večer,
OdpovědětVymazatdnes jsem se konečně dostala na přečtení.No co mám říct,že si to představuju a nechtěla bych to.
Že se poslední měsíce víc a víc prohlížím jestli náhodou...Musím ale říct,když to čtu tak všechno jak to je,
říkám si tak sama sobě,že bych byla už trochu přepřipravená,i když to zní divně.
Každopádně moc jsem na to myslela,jak Ti je,jestli se to dá a nebo to kurevsky proklínáš ( promiň to slovo).
Jinak ten sestřih je suprovej,kdysi jsem to taky tak nosila,možná bych ještě i fotku vyštrachala :)
Mějte se celá rodina za vodou krásně.Jsem ráda,že jsou prima lidičky jako Ty.
Renata
Aničko, držte se. Takhle z fotek je mi nejvíc líto tvojí mámy, musí to pro ni být obrovsky těžký. Ale je taky statečná, když tě doprovází. Máte hezký vztah :-)
OdpovědětVymazatDěkujem, máš pravdu máma to bere hodně tvrdě, stejně jako Amík, někdy ti mám pocit, že je to pro ty druhý horší než pro mě. A jo vztah máme oopravdu pěknej!
VymazatDržte se! Držím vám pěsti!
OdpovědětVymazatMoc děkuju!
VymazatDneska jsem náhodou narazila na tenhle blog a jen vám chci napsat, že jsme to prožívali s naší kolegyní v práci minulý rok. Po roce od operace (a chemoterapii, ozařování a bioléčbě) je tu s námi zpátky. Držím vám palce a budu k vám nakukovat.... e
OdpovědětVymazatDěkuju za pozitivní zprávy! Jsem moc ráda, že je kolegyně v pořádku! Mě ještě čeká pár kol chemoterapie, ozařování a pak injekce a moc se těším až to bude za mnou!
Vymazat