Přeskočit na hlavní obsah

Do Brooklynu se blíží Halloween

halloween_v_Brooklynu
Mini chlapík jako duch

Halloween je definitivně můj nejoblíbenější americký svátek. Pamatuju si na svůj první Halloween v New Yorku, šli jsme tehdy s Amíkem na manhattanský průvod příšer a mě tehdy tenhle svátek úplně učaroval. Úplně mě okouzlila ta hravost lidí kolem.  Všichni měli masky, jenom turisti ne a mě to tehdy vážně mrzelo.

Halloween v podání Newyorčanů je absolutní hrou. Začíná to na začátku října, kdy se v okolí postupně začínají objevovat venkovní dekorace a o všech říjnových víkendech se po celým městě pořádají akce s Halloweenskou tématikou. Hodně oblíbený jsou psí soutěže o nejpotrhlejší masku a nejvíc znechucenýho psa v ní. Tu podle mě vyhrál jeden Šitzu, kterýho jsme viděli před třema lety v masce "Šitzu v záchodě." Ten pes měl kolem krku malý hajzlprkýnko a na těle pak záchodou mísu. Vyhrál na plný čáře, chudák, zjevně přesně věděl, kde je a nebral to jako výhru. Ale maska to byla nezapomenutelná.

Halloween v Brooklynu je naprosto skvělej, v určitejch čtvrtích se uzavřou ulice, aby koledníky neohrožovala auta, domácí sedí na schodech na kolenou mísy plný sladkostí. Mimochodem, obchody jsou teď plný speciálních obr balení čokolád, který jsou plný miniaturních jednotlivě zabalených bonbónů. Tradičně pokud je dům vyzdobenej s rozsvícenou dýní znamená to "na naše dveře zazvoňte dáme vám sladkosti."

Od tý doby co máme mini chlapíka je Halloween nepřekonatelnej a každým rokem se nám líbí víc a víc. Mě protože jsem něco podobnýho jako dítě nezažila a Amíkovi protože se vrací do svýho dětství. Rozhodli jsme se, že budeme každej rok chodit v masce všichni.

První rok byl mini chlapík ještě minimo, šli jsme za upíry a to dítě bylo jako na břiše ležící trochu se plazící upír fakt děsivej. Jen jednoho mi bylo líto, že jsem mu do pusy nedala šťávu z řepy, protože s tím jak tehdy bezzubě slintal by to bylo vytvořilo fakt perfektní efekt. Jen jednu vadu to mělo, těch čokolád jsme tehdy moc nedostali neb jsme byli jednoduše odhalený jako rodiče co strkají svoje mimino k čokoládám a pak je chtějí sníst sami. Dostávali jsme místo čokolád rozinky, který žádný správný kolednický dítě nechce a tak to zbejvá jako cena útěchy právě pro rodiče mimin.


Loňskej rok byl mnohem lepší. Jen jsme se nedokázali do posledního dne rozhodnout za co to půjdem, takže náš kostým byl dost "ghetto" neboli šméčko. Byli jsme duchové, na krku hozený bílý prostěradla a pomalovanej obličej na bílo. Mini chlapík dostal svůj dýňovej kyblíček a naučil se jíst čokoládu a objevil lízátka. Kyblíček měl tak plnej, že ho nemohl unýst, ale odmítal mi ho svěřit do péče potom, co mě viděl jak mu potajmu kradu sladkosti. Halloween v něm zanechal velkou stopu, že si druhej den vzal svůj speciální kyblíček, stoupnul si ke dveřím a naše "až zase za rok" naprosto nepochopil. Ještě v lednu jsme mu museli dávat čokoládky do kyblíčku, protože tam prostě patří a hotovo.

Letos to už bude náš třetí rodinnej Halloween a zatím to vypadá opravdu dobře. Hned na začátku října jsme šli nakoupit něco do místní obměny českýho Obi,  u dveří na nás vykoukla hromada halloweenských dekorací a tak jsme tam místo deseti minut strávili hodinu. Tancující mumie by se nám podle mini chlapíka opradu hodila. Byli jsme s Amíkem za děsně drsný rodiče a odešli jenom s pavoučí sítí. Co nám dalo zabrat bylo vymyšlení letošní masky. Můj dokonalej nápad, že já a Amík bysme šli za kohoutky na teplou a studenou vodu a mini chlapík za instalatéra byl bohužel bojkotován americkou stranou. A můj podrobný popis toho, jak by měl z čela kohoutek a na zádech uzávěr ho v jeho bojkotu jenom utvrdil. Masky za nás royhodl mini chlapík a jeho mírně morbidní fascinace kostrama jak v halloweenských písničkách tak i ve všech obchodech. Jdeme za kostry. Mini chlapík bude mít celej oblek, kterej si zatím bohužel odmítá oblíknout, podle mámy, která ho do něj narvala se sám sebe bojí. Asi budeme na malym kostějovi muset zapracovat, máme ještě víc jak tejden tak času dost.

Letos připadá Halloween na pondělí a tudíž si jako ostatní tisíce rodičů budu muset vzít volno z práce. Protože to se prostě nedá zmeškat.



















Komentáře

  1. Závidím takovej Halloween, ach :) Jen teda ehm, potkat toho klauna asi by mě kleplo :D
    Já vás chci vidět jako kohoutky :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele kohoutky fakt nebudou, bohužel, třeba je prosadím příští rok a tak jsem na ten nápad byla pyšná :-D Hele, některý ty masky jsou fakt děsivý, ale je dobrý, že když viděj malý děti, tak se snaží vypadat mile :-D A Halloween je fakt úžasnej!

      Vymazat
  2. Jéé, to je boží... Hallowen bych chtěla zažít taky, škoda, že ho u nás neslavíme... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě taky mrzí, mělo by se to zavíst, Amerika neamerika, děti i dospělí si to parádně užijou tak proč ne!

      Vymazat
  3. Krásne fotky a perfektný článok. Chcela by som zažiť tú atmosféru (samozrejme ak by som z niektorých masiek nedostala infarkt :D).
    www.janie-hannagonova.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky...a ta atmosféra je fakticky nádherná a infarkt bys dostala, některý jsou strašlivý :-D

      Vymazat
  4. Halloween uzasnej :) tady v Anglii stoji za prd :-D Dyni a masek vic jak v Cechach, ale takovy halo okolo toho neni :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo já tak nějak myslela, že se pořádá i v Anglii...přijeď k nám, je to super!

      Vymazat
  5. Ty fotky jsou nádherné. ♥ Musí to být opravdu fajn, zažít tenhle svátek se vším všudy. :) Taky bych si to hrozně přála :) Tvůj styl psaní a blog se mi moc líbí, dávám odběr! :) taky píšu, tak pokud by ses chtěla mrknout, případně mi tam taky zanechat odběr, budu moc ráda. :) www.fitfoodhealthy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Miluju Halloween, narozdíl od Valentýna...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Halloween je dokonalej a s tím Valentýnem se ti nedivím, je na nic..podle mě je to hlavně obchodní trhák pro restaurace a tak..zato HAlloween je fakt super sranda a měl by se zavíst i v Čechách stojí za to!

      Vymazat
  7. Ten americkej musí byt bozi :))) jednou se tam na halloweena snad taky podívám ;)))

    OdpovědětVymazat
  8. My jsme si také letošní halloween užili na stoprocent a to je asi poprvé, co jsme to slavili jakože doopravdy :-) Já jsem o tomto svátku nikdy nic moc nevěděla a dozvěděla jsem se o něm hodně až díky tomuto článku , tak na to mrkněte :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně