Do Brooklynu se blíží Halloween

Mini chlapík jako duch

Halloween je definitivně můj nejoblíbenější americký svátek. Pamatuju si na svůj první Halloween v New Yorku, šli jsme tehdy s Amíkem na manhattanský průvod příšer a mě tehdy tenhle svátek úplně učaroval. Úplně mě okouzlila ta hravost lidí kolem.  Všichni měli masky, jenom turisti ne a mě to tehdy vážně mrzelo.

Halloween v podání Newyorčanů je absolutní hrou. Začíná to na začátku října, kdy se v okolí postupně začínají objevovat venkovní dekorace a o všech říjnových víkendech se po celým městě pořádají akce s Halloweenskou tématikou. Hodně oblíbený jsou psí soutěže o nejpotrhlejší masku a nejvíc znechucenýho psa v ní. Tu podle mě vyhrál jeden Šitzu, kterýho jsme viděli před třema lety v masce "Šitzu v záchodě." Ten pes měl kolem krku malý hajzlprkýnko a na těle pak záchodou mísu. Vyhrál na plný čáře, chudák, zjevně přesně věděl, kde je a nebral to jako výhru. Ale maska to byla nezapomenutelná.

Halloween v Brooklynu je naprosto skvělej, v určitejch čtvrtích se uzavřou ulice, aby koledníky neohrožovala auta, domácí sedí na schodech na kolenou mísy plný sladkostí. Mimochodem, obchody jsou teď plný speciálních obr balení čokolád, který jsou plný miniaturních jednotlivě zabalených bonbónů. Tradičně pokud je dům vyzdobenej s rozsvícenou dýní znamená to "na naše dveře zazvoňte dáme vám sladkosti."

Od tý doby co máme mini chlapíka je Halloween nepřekonatelnej a každým rokem se nám líbí víc a víc. Mě protože jsem něco podobnýho jako dítě nezažila a Amíkovi protože se vrací do svýho dětství. Rozhodli jsme se, že budeme každej rok chodit v masce všichni.

První rok byl mini chlapík ještě minimo, šli jsme za upíry a to dítě bylo jako na břiše ležící trochu se plazící upír fakt děsivej. Jen jednoho mi bylo líto, že jsem mu do pusy nedala šťávu z řepy, protože s tím jak tehdy bezzubě slintal by to bylo vytvořilo fakt perfektní efekt. Jen jednu vadu to mělo, těch čokolád jsme tehdy moc nedostali neb jsme byli jednoduše odhalený jako rodiče co strkají svoje mimino k čokoládám a pak je chtějí sníst sami. Dostávali jsme místo čokolád rozinky, který žádný správný kolednický dítě nechce a tak to zbejvá jako cena útěchy právě pro rodiče mimin.

Loňskej rok byl mnohem lepší. Jen jsme se nedokázali do posledního dne rozhodnout za co to půjdem, takže náš kostým byl dost "ghetto" neboli šméčko. Byli jsme duchové, na krku hozený bílý prostěradla a pomalovanej obličej na bílo. Mini chlapík dostal svůj dýňovej kyblíček a naučil se jíst čokoládu a objevil lízátka. Kyblíček měl tak plnej, že ho nemohl unýst, ale odmítal mi ho svěřit do péče potom, co mě viděl jak mu potajmu kradu sladkosti. Halloween v něm zanechal velkou stopu, že si druhej den vzal svůj speciální kyblíček, stoupnul si ke dveřím a naše "až zase za rok" naprosto nepochopil. Ještě v lednu jsme mu museli dávat čokoládky do kyblíčku, protože tam prostě patří a hotovo.

Letos to už bude náš třetí rodinnej Halloween a zatím to vypadá opravdu dobře. Hned na začátku října jsme šli nakoupit něco do místní obměny českýho Obi,  u dveří na nás vykoukla hromada halloweenských dekorací a tak jsme tam místo deseti minut strávili hodinu. Tancující mumie by se nám podle mini chlapíka opradu hodila. Byli jsme s Amíkem za děsně drsný rodiče a odešli jenom s pavoučí sítí. Co nám dalo zabrat bylo vymyšlení letošní masky. Můj dokonalej nápad, že já a Amík bysme šli za kohoutky na teplou a studenou vodu a mini chlapík za instalatéra byl bohužel bojkotován americkou stranou. A můj podrobný popis toho, jak by měl z čela kohoutek a na zádech uzávěr ho v jeho bojkotu jenom utvrdil. Masky za nás royhodl mini chlapík a jeho mírně morbidní fascinace kostrama jak v halloweenských písničkách tak i ve všech obchodech. Jdeme za kostry. Mini chlapík bude mít celej oblek, kterej si zatím bohužel odmítá oblíknout, podle mámy, která ho do něj narvala se sám sebe bojí. Asi budeme na malym kostějovi muset zapracovat, máme ještě víc jak tejden tak času dost.

Letos připadá Halloween na pondělí a tudíž si jako ostatní tisíce rodičů budu muset vzít volno z práce. Protože to se prostě nedá zmeškat.