Musím se přiznat, že po dvou letech života matky si nejsem úplně jistá rčením "Spí jako nemluvně." No, dřív jsem si myslívala, že to znamená, spí hodně tvrdě a jako dlouho, no teď si spíš tak nějak myslím, že to znamená "spí a je u toho děsně roztomilej/lá a k sežrání a já mám teď půl hodinu pro sebe než upadnu do kómatu. "
Ano, vím, že plno dětí ve dvou letech spí jako klidně i celou noc bez přestávky a zrovna dneska ráno mi moje máma povídá. "Ty jsi byla zlatá, spalas od dvou měsíců celou noc. A když ti byly dva tak jsem tě ráno musela budit!" Tak kdo by nechtěl slyšet o tom jak zlatej byl? Jasně, jen to načasování, mami!
Zvlášť po včerejší noci, kdy se mini chlapík probudil ve dvě ráno úplně durch, což znamenalo najít plíny, zašouplý na skříni a já si večer říkala, připravím si je ať tam nemusim v noci lízt, no nic, při sundavání plen spadlo schovaný puzzle přímo na mini chlapíkovu motorku, ta začala hrát svou demetní písničku a ještě u toho blikala, pak spadly schovaný autíčka mě na hlavu, to už se z postýlky ozýval tleskot a mě přitom přejel mráz po zádech. Po najití novýho pyžama a přivřetí si prstu do šuplíku jsem zvedla mini chlapíka, kterej už spát něchtěl, zato chtěl pít a vypil hned dvě flašky čaje do foroty, aby se mohl zase pochcat. Po napojení a málem prasknutí žaludku z převodnění začal kopat střídavě mě a Amíka do obličejů. Rozhodla jsem se bejt tvrdá matka a dala jsem ho do jeho vlastní postýlky, tam vydržel pět minut a za pokřiku mamá, mamá přišel zase k nám. Amík si ho vzal a já šla do obýváku, bohužel Jessoun začal brečet a Amík ač hlavu přímo vedle zdroje usnul. Po dvaceti munitách doufání, že to to dítě vzdá jsem to vzdala já a šla zpátky. Bohužel brekot Jessouna vysušil a on potřeboval napít, opět jsem ho přenesla do jeho lože, bohužel se po deseti munutách kdy už jsem usínala pochcal, naštěstí jsem měla plíny už připravený. No někdy v pět ráno jsme to oba dva zabalili.
Mami, já vím, že jsem byla zlatá, a prej existujou i jiný takhle zlatý děti jen nebydlej u mě doma.
Ano, vím, že plno dětí ve dvou letech spí jako klidně i celou noc bez přestávky a zrovna dneska ráno mi moje máma povídá. "Ty jsi byla zlatá, spalas od dvou měsíců celou noc. A když ti byly dva tak jsem tě ráno musela budit!" Tak kdo by nechtěl slyšet o tom jak zlatej byl? Jasně, jen to načasování, mami!
Zvlášť po včerejší noci, kdy se mini chlapík probudil ve dvě ráno úplně durch, což znamenalo najít plíny, zašouplý na skříni a já si večer říkala, připravím si je ať tam nemusim v noci lízt, no nic, při sundavání plen spadlo schovaný puzzle přímo na mini chlapíkovu motorku, ta začala hrát svou demetní písničku a ještě u toho blikala, pak spadly schovaný autíčka mě na hlavu, to už se z postýlky ozýval tleskot a mě přitom přejel mráz po zádech. Po najití novýho pyžama a přivřetí si prstu do šuplíku jsem zvedla mini chlapíka, kterej už spát něchtěl, zato chtěl pít a vypil hned dvě flašky čaje do foroty, aby se mohl zase pochcat. Po napojení a málem prasknutí žaludku z převodnění začal kopat střídavě mě a Amíka do obličejů. Rozhodla jsem se bejt tvrdá matka a dala jsem ho do jeho vlastní postýlky, tam vydržel pět minut a za pokřiku mamá, mamá přišel zase k nám. Amík si ho vzal a já šla do obýváku, bohužel Jessoun začal brečet a Amík ač hlavu přímo vedle zdroje usnul. Po dvaceti munitách doufání, že to to dítě vzdá jsem to vzdala já a šla zpátky. Bohužel brekot Jessouna vysušil a on potřeboval napít, opět jsem ho přenesla do jeho lože, bohužel se po deseti munutách kdy už jsem usínala pochcal, naštěstí jsem měla plíny už připravený. No někdy v pět ráno jsme to oba dva zabalili.
Mami, já vím, že jsem byla zlatá, a prej existujou i jiný takhle zlatý děti jen nebydlej u mě doma.
Komentáře
Okomentovat