Přeskočit na hlavní obsah

Útrapy bilingvního seznámení

Bilingvní soužití je někdy děsně těžký, někdy k vzteku, někdy se člověk něco naučí o sobě, ale většinou je to celý hodně vtipný.


Když jsem se poznala se svým Amíkem, myslela jsem, že anglicky umim docela dobře, tak jasně nikdy předtím jsem nežila v anglicky mluvicí zemi, ale dokázala jsem si s klidem popovídat, přečíst a tak nějak celkově jsem se s angličtinou přátelila.



Ale pak jsem potkala Amíka a najednou jsme se octla v úplně jiným levelu mluvení. Amík, který tehdy učil přes půl roku angličtinu a tudíž se snažil odbourat svůj přízvuk alá horká brambora v puse, nicméně jeho americký obraty a rychlost mluvy mu zůstala.



To jsme byli takhle na našem asi třetím randeti Amík přišel mírně nešťastnej na moji soucitnou otázku, co mu je. Něco odpověděl, problém byl, že já mu nerozuměla, ale zase jsem to uměla schovat, přece se ho nebudu ptát jako blbá, když já naglicky umim, ne? Úplně se vidim, v metru na Áčku, Amík, " I almost got fired, jako bylo to děsný." Uff, uff jv hlavěm i to mele na plný obrátky se úplně vidim jak tam tak stojíme v metru na Áčku a já jako vim, že to co mi řiká, je důležitý, ale absolutně nechápu. jako že by chytil ohněm jo? Nebo, že by se v práci nějak spálil, hele, nebuď blbá, učí angličtinu není to pyroman. No nic nebudu se ho ptát zahraju to do autu a změnim téma. Ty bláho ale mozek dokáže promítnout možností, když absoltuně nemá šajn co se děje. Já chápavě se soucitným výrazem, "no určitě, jo. A máš hlad? Já bych si dala pivo." Amík, docela naprdlej, "hele, ti řikám, že to bylo děsný." Já co pořád má, tak se k tomu nebudu vracet a on toho nechá, "jasně, teda viděls toho chlápka?" Amík absolutně nechápavě na mě tehdy čučel jako bych se zcvokla. No nic vycházíme z metra Amík najednou takovej zamlklej a zkouší to znova :"I almost got fired today." Ehm, co na to říct, ohěň nevidim, ale když s tim, že byl dneska skoro zapálenej pokoj nedá. Já suveréně, "hele, ale to to muselo bolet, ne? A co sis zapálil?" Amík se na mě podíval jako bych spadla z Marsu, fakt výraz parádní. "Takže tys mi nerozuměla?? A jás si začínal myslet, že ses necitelná potvora a je ti úplně jedno, že mě málem vyhodili z práce." Ha, kdo by si to pomyslel, že málem přišel o práci, angličtina mrcha jedna zrádná!!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne. Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal. Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff...

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...