Přeskočit na hlavní obsah

Nemožné je možné nejen v USA aneb jsem nominovaná v soutěži MAMAblog roku 2016



Nemožné je možné nejen v USA, jako fakt, nemožný je klidně možný i v blogovacím světě českýho internetu, vážně!

Můj sotva začínající blog byl nominovanej v soutěži MAMAblog roku 2016 v kategorii lifestyle.

Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit. Nemá cenu ani popisovat jak moc překvapená jsem z toho byla pořád ještě jsem. Amík ten se jenom smál, máma je pyšná a tchyně mi hlavně kladla na srdce, ať dávám pozor na to co na ten internet píšu, protože člověk nikdy neví. Samozřejmě jsem ji ujistila, že tam dávám jenom samý pěkný věci a hlavně nic moc osobního, to má tak někdo kliku, když jeho tchyně neumí česky. Tchán chtěl naopak vědět, jestli se v blogu někde mihnul, budu o něm muset něco brzo napsat. Můj brácha pro mě taky hlasuje, takže v rodině to mám jistý, teď jenom rychle naučit mini chlapíka hlasovat a založit mu email, tak je ta generace novýho milénia, tak proč by nemohl mít email dřív než bude mluvit, že? Teď mě ještě napadlo, že bych mu mohla založit facebook a instagram, ať se chlapík snaží, nikdy není moc brzo na získání novejch lajků.

Takže pokud máte zájem tak hlasujte. Za hlasování se prý dá vyhrát i nějaký ten dárek, takže držím palce. A hlavně moc děkuju za nominaci! A to myslím vážně!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Život a rakovina

V prosinci to budou dva roky, co jsem si našla takovou kulatou bulku v prsu. V půlce ledna to budou dva roky, co jsem prodělala operaci. Na konci ledna to bude rok, kdy jsem naposledy seděla na křesle vedle hlavy mi bzučel motorek, který mi do žil vehnával infuze. Jsem v remisi. V prosinci to bude rok, kdy jsem se složila. Prostě jsem se jeden den ráno probudila a nebyla schopná souvislé myšlenky. Moje hlava fungovala mimo moje tělo. Pamatuju si, jak jsem v poledne stála u vody a poprvé mi hlavou proběhlo, že skok do vody by nebyl až tak špatným řešením. Odvrátila jsem pohled od vody, došla k lavičce, začala se chvět, správně navolit Amíka na telefonu se mi podařilo až na desátý pokus. Dali jsme si sraz u tchýně, bylo to pro nás oba nejrychlejší. Podle nejnovějších studií každá čtvrtá žena diagnostikovaná s rakovinou prsu trpí post traumatickým symptomem. Deprese jsou ještě častější. Naše tělo trpí chemickou nerovnováhou a pro mnohé z nás, je chemická nerovnováha ještě přidaná

Maršmeloun nebo že by Marshmallow? Každopádně Amerika je definitivně sladká

Nikdy nejsi dost stará na to, abys ochutnala pravý americký smores...ps mami nejsi stará to je jasný, to je jenom takovej nápis, chápeš?! Někdy je to skvělý vidět jak rozdílně jsme s Amíkem vyrůstali. Tak třeba takový rozdělaný oheň u Amíka jasně evokuje chuť na maršmelouny, zatímco já bych spíš hledala nějakou tu uzeninu. Jediný na čem se perfetkně setkáme je hledání klacků a špachtlí. Až do tohohle léta jsem tak nějak nedokázala setřást tu chuť takovýho toho těsně porevolučního maršmelounu, který nám kupovala babička. S bráchou nám dodnes naskakuje husí kůže při vzpomínce na babiččin hlas: "Hádejte, co jsem vám přinesla? To jak vám to tak strašně chutná." Absolutně nechápu, proč a kdy přesně se babička rozhodla, že nám maršmelouny děsně chutnají a že se bez nich absolutně neobejdem. A tak zatímco si Amík užíval nad ohněm opékaných maršmelounů s čokoládou, já olizovala z prstů pachuť prášku, do kterého byly ty naše maršmelouny zabalené a zoufale se dohadovala s bráchou