Přeskočit na hlavní obsah

Lag BaOmer aneb jak jsme se veselili s Chabadníky

Chabad_Lag_BaOmer
Průvod na Lag BaOmer
Jeden skoro letní večer na Lag BaOmer jsme se takhle v parku veselili s Chabadníkama. Je mi jasný, že tahle věta má hodně neznámejch. Takže, Lag Baomer je starej židovskej svátek, kterej má hodně významů, ale nebudu tady zabíhat do detailů.  Během středověku se z Lag BaOmer stal speciální den na oslavu studentů. Oslavuje se jídlem venku, piknikem, barbeque a  pokud možno a sportovníma hrama a večerním táborákem. A taky průvodem a to hlavně u chasidů z hnutí Chabad, tedy chabadníků. Chabad nebo taky Lubavičtí, či Chabad-Lubavič chasidi jsou největším a nejrozšířenějším židovkým hnutím na světě. Ať jste kde jste najdete tam Chabad synagogu a to dokonce i třeba v městečkách v Nepálu. Pokud jste v New Yorku je možný, že vás zastaví o velkejch svátcích někdo na ulici a zeptá se, jestli nejste žid. Pokud řeknete, že ano, budete se muset pomodlit jinak se to nedá.

A jak jsme slavili my? Amík si poprvý v životě uvázal tefilin neboli modlitební řemínky, což by pokud by byl věřící jako muž měl dělat pravidelně od svejch třinácti let. No, jelikož je zastydlej, tak mu to holt trvalo o nějakehc dvacet plus let navíc. A jelikož si je uvázal poprvý v životě, zatančili mu ostatní horu, kruhovej tanec, což se moc líbilo mimi chlapíkovi a tak mám pocit, že ten by chtěl řemínky už teď.

Hora na Amíkovu počest



Zjistili jsme taky, že mini chlapík má smysl pro humor, neboť žonglér a klaun v jednom ho rozesmával tak, že jsem se bála, že se nám nově natrénovanej neplínkáč počůrá do gatí. Každopádně doufám, že se jeho humor vyvine alespoň trochu, protože nic proti padání talířů na zem, ale přece jen...

Byl to krásnej podvečer v parku a o tom tenhle svátek má bejt.















Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...
4 komentáře
Další informace

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne. Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal. Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff...
34 komentářů
Další informace

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...
36 komentářů
Další informace