Přeskočit na hlavní obsah

Bilingvní dítě doma a hned je veselo


sníh_padá_na_brooklynské_ulice
Mini chlapík v zajetí bratranců

Mini chlapík mluví. Dal si na čas, o tom žádná, ale jak říkala Amíkova 100 letá babička o tchánovi: "Stephen si taky počkal. Začal mluvit až ve třech letech a to měl jeden jazyk." Nevím proč, ale tchán tvrdí, že to není vůbec pravda a on už definitvně mluvil dávno před třetím rokem. Hlavní je, že si to tak dobře pamatuje.

Nedá se říct, že by až doteď byl mini chlapík němej, to ani náhodou. Teď ale konečně mluví doopravdicky a hlavně vzal na milost češtinu, což mě nesmírně těší. Kromě hají a ham začal používat i jiný slova. Vtip je v tom, že libovolně zaměňuje slova z obou jemu dostupnejch jazyků a vybírá si ta, která mu jdou vyslovit nejlíp. Teda ona ta jeho výslovnost není zrovna nejlepší. Nedávno jsem viděla psa na youtube, kterej štěkal "I love you." A i moje naprosto nestranný srdce matky geniálního dítěte uznalo, že ten pes to umí vyslovit jasně a zřetelně oproti našemu mini chlapíkovi. Uznejte, že ten pes to fakt umí.

https://www.youtube.com/watch?v=qXo3NFqkaRM

Mini chlapíkovo míchání češtiny a angličtiny je ohromným přínosem pro jeho americkou část rodiny. Oni se učí česky! Musí! Bohužel, ale taky s mini chlapíkovou výslovností. A tak synovci vědí, že "horý, horý" znamená "fire," bohužel už netuší, že se to vyslovyje "hoří." Zato takovej "had" se mění v hádanku. Mini chlapík volá: "Had, had." Tchýně:" Tys něco měl?" naivně si myslíc, že mini chlapík používá minulej čas od slovesa "to have." Tchán:" Prosím tě, chce čepici, to je jasný." Mini chlapík začíná syčet.

Další oblíbený slovo, který umí celá rodina  je "hen, hen!" Ne, to nesvolává slepice, to si pouze zkrátil slovo honem. Ale sousloví "bumbát down" už opravdu umí úplně všichni a ano, všichni taky vědí, že "bumbát" je něco co spadlo. Ještě, že mají mini chlapíka jejich příští návštěva Prahy se promění v procházku, neb důležitý základy češtiny už mají v malíku.

Mini chlapík učí nejen česky svoji americkou rodinu, ale i anglicky svoji babá. Moje máma tak už třeba perfektně ví, že "hide" znamená schovat. Ano, mini chlapík díky svýmu neustálýmu opakování slov, tak mámě tu anglinu do hlavy prostě nalejvá. Stejně jako jeho mašinka, která pořád zpívala písničku "Aj, bí, sí, dí.."a kudy máma chodila tudy si jí zpívala, než jsme mašinku umlčeli několika slejváky, mrazy a sněhem na dvorku. Mašinka už nezpívá, ale mini chlapík mele o sto šest.

Nedávno nás ale mini chlapík dostal. Hraje si s legem a u toho si mumlá: "Bones, bones." Já nechápavě koukám, kde má nějaký kosti. "Broučku, Halloween bude až zase za rok." Odpovídám trpělivě jako správná starostlivá matka, která přesně vždy a okamžitě ví, co má její genální potomek na mysli. Mini chlapík: Mamá, bones, bones," ukazujíc na kostky dupla poházený kolem. "Blue bones!" Upřesní mini chlapík ukazujíc na červenou kostičku. A v tom mi to docvaklo! To dítě si přeložilo z češtiny slovo "kostička," do angličtiny, protože to český slovo neumí vyslovit a zároveň netuší, že kostka se anglicky řekne "cube."

duplo_a_dítě
Mini chlapík a jeho "bones"

Taky naše každovečerní rutina čtení před spaním nedávno zaznamenala velikou změnu. Donedávna jsme měli knížky rozdělený podle jazyků, já český a Amík anglický. Jenže nedávno se mini chlapík rozhodl, že mu tu českou má začít číst Amík. Amík se úkolu pojal hrdinně. Statečně začal nahlas předčítat slova jako prdlolanovka nebo prdokřída z knížky Soptíci jsou bombový. Ano, i mě bylo Amíka chvilku líto, když jsem ho slyšela číst: "Kolem víří jisrky a rozstřikují tisíce kapek. Z pramenu bez přestání prýští voda." Mini chlapík chvilku nechápal, a pak  začal Amíkovi ucpávat pusu. "Aspoň vidíš jak mi je, když mu zpívám." Chechtám se já.  Amík čte zpod mini chlapíkova uslintanýho usínáčka vesele dál. Mini chlapík přidává k ucpání druhou ruku a začíná se chechtat.

Soptíci_jsou_bomboví
Naše večerní čtivo

Od toho památnýho večera, musí Amík číst každej večer alespoň pár vět česky, mini chlapík se totiž před spaním rád chechtá. Včera jsem si chtěla Amíkův přednes Ferdy mravence  natočit, ale, suchar jeden, odmítl.

Ano, bilingvní dítě doma, to je o zábavu postaráno.

Komentáře

  1. Tak snad za mesic se zacne mluvit i u nas ;) technicka poznamka, na kt.te upozorni asi kdekdo, ne od slovesa "to be", ale "to have"...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak už se těším na tvoje mluvící články! A jasně máš pravdu jdu to opravit :-D

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Hezké ráno,
    od objevení Vašeho blogu jste moje nejoblíbenější,tady si odpočinu,zasměju i zamyslím nad spoustou věcí.
    Jste obrovsky sympatická,zajímá mě jak se za tou velkou louží žije a přeju Vám jen to nejlepší.
    Netrpělivě jsem čekala už na další článek.Usmívám se u toho a líbí se mi,jak to máte doma veselé :)
    Děkuju i za tip na knížku Soptíci,koupím ji vnoučkovi pokud ji seženu,líbí se mi.
    Tak se mějte prima,posílám pozdrav od nás.
    Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc ráda, že se vám můj blog líbí! Doma to máme veselý a bude ještě veseleji, až mini chlapík zjistí, že on a já jsme jediní, kteří mluví oběma jazyky :-D Knížku definitivně doporučuju, jen musí být čtená rodilým mluvčím :-D Taky vás moc pozdravuju!
      A.

      Vymazat
    2. Já v hledání Soptíků našla ještě Soptíci se nedají a taky prdí o život :))To bude ještě zajímavý.
      Tak to se těším,co malému přečtu :))
      Hezký večer.R.

      Vymazat
    3. Já vím, ty nutně potřebujem, dávám je za úkol sehnat bráchovi :-D Je to vtipně napsaný a myslím pro kluky úplně bezva oni totiž soptíci prdí oheň a mají malýho dráčka ten zase ten oheň krká :-D

      Vymazat
    4. Tak už je mám v knihách Dobrovský objednané,kdyby jste potřebovali,ráda je koupím.
      Chtěla bych se zeptat,i když je to úplně jiná věc,jaké máte u Vás obchody,kam chodíte rádi nakupovat?Jestli nějací menší prodejci a kde třeba rádi kupujete na mini chlapíka oblečení.Třeba někdy :) Snad se nebudete zlobit,že se ptám.Ale zajímá mě plno věcí .
      Hezký zbytek soboty.R.

      Vymazat
    5. HEle pojďmě si tykat :-Knížky už jsem pověřila tátu, pošle mi je po bráchovi a doufám, že se budou líbit i u vás a moc děkuj uza nabídku! Tak nakupovat oblečená pro mini chlapíka mám většinou přes internet, firma gymboree se mi líbí, protože mají hezký obrázky na oblečení, potom chodím do sekáče a tak občas co vidím v okolí, třeba gap má hezký tepláky a mívají dobrý slevy..vůbec nyc je na nakupování ve slevách úžasný, knížky kupuju v malých knihkupectvích a použitých obchodech a pak jelikož se tady lidi hoděn stěhují dávají hodně často knížky jen tak na schody před dům a to se potom těch knížek nahromadí :-D Jinak pro sebe na oblečení chodím do outletu ,který máme za rohem od domu a přes internet :-D Super knihkupectví je barnes and nobelsje to řetězec a dá se tam číst na podlaze :-D

      Vymazat
  4. Ježiš, bones mě rozsekaly :-D Už se těším, až s naší (zatím nenarozenou) holčičkou budeme prožívat to samý :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě bones taky dostaly :-D S vícejazyčnejma dětma je sranda!

      Vymazat
    2. Naše snad bilingvní malá ještě nemluví. Teda nakecá toho japonsko-mongolsko-finsky až dost, ale slova neopakuje ani česky ani anglicky. Nevím, jestli nemá v hlavičce zmatek, že na ni každý mluví jinou řečí, a proto nemluví. Má svoji řeč a víc nepotřebuje. A "Bones" mě taky dostaly. Asi bude časem víc takových slov, co mají více významů a překladů.

      Vymazat
    3. no ty bláho, to bude mít hodně širokej záběr :-D NEboj, ono to všechno přijde, hlavní je, že se dorozumí :-D

      Vymazat
  5. Jó, z našich kluků už se tady pomalu stávají bilingvní děti, teda vlastně trilingvní, protože do toho ještě míchají ještě místní dialekt (který je na míle daleko od spisovné hochdeutsch). Takže někdy dávají dohromady zajímavá souvětí (hlavně teda ten mladší syn).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oj, vej schwitzerdeutsch je maso..tak to přeju hodně štěstí :-D Těším se až o tom napíšeš :-D

      Vymazat
  6. Díky, zasmála jsem se :-) Plno takových dnů! M.

    OdpovědětVymazat
  7. jj je to vesele. My si nedavno s klukama vyrazili na jidlo ven a Daddy rika We are goint out for lunch today for some sushi. A kluci najednou juuuuu sůši! Tesili se na susenky 😀 ale byl to uspech. Running sushi je jedno z mala mist, kde se v klidu najime.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha ha tak to je fakt dobry :-D A zavidim, ze mate misto, kde se v klidu najist, takovy se nam jeste nepodarilo najit :-D

      Vymazat
  8. Super clanek :). Dekuju za pobaveni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemas zac, rada zasdilim veselosti nasi domacnosti :-D

      Vymazat
  9. Bones me taky dostaly :-))

    A škoda že se nepovedlo nahrát , to bych si určitě poslechla... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele zkusim na tajnacku a pridam do nejakyho dalsiho clanku :-D Amik je stydlivej no :-D

      Vymazat
  10. Článek mě opravdu pobavil. :D Taky znám jedno cca tříleté německo-české dítě a kombinuje o sto šest. Někdy je to docela sranda. :D

    www.bycorra.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sranda to je a je super pozorovat jak se s tím vypořádává jejich mozek :-D

      Vymazat
  11. Mno, už se těším na naše budoucí bilingvní dítě. Jen tedy nevím, jestli se česko-vietnamština dá vůbec porovnávat s "bumbát down", protože to je prostě bomba :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to vaše budoucí dítě bude mít teda perfektní rozsah to bude paráda a určitě tam vymyslíte něco ještě mnohem lepšího než bumbát down :-D

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Jak jsem šila roušku

Tak jako jo, nevím co je se mnou, ale řeknu vám, že ušít tu roušku je kurva těžký. Rozhodla jsem se ušít roušku. Celé Čechy to zvládají a šijí po tisících, budí se ve mě vlastenecký pud no a taky nouze, protože ty čtyři roušky, co tu máme od malířů, tak ty taky nevydrží věčně. Šicí stroj mám koupený a naučit jsem se to chtěla vždycky a jak mi to máma ukazovala loni, tak vím, že je to brnkačka. Jsem za běsnícího drnčení stroje vyrostla. To dám !! Na youtube jsem si vytipovala návod. Mařenka říká, že to je úplně jednoduchý. Amík košili nepotřebuje, má tam stejně flek.  Jdu stříhat. Měla jsem si pustit youtube až do konce, Mařka se zapomněla zmínit, že potřebuju látku o jiným rozměru než říkala Pavla na Facebooku. Amík má košili velkou. Pouštím si k tomu HBO a řeknu vám, ta Kateřina Veliká, to je dobrá minisérie. Jdu hledat jinou youtuberku. Našla jsem Jitku, ta vypadá slibně. Podle tetování je cool, nebude se s rouškama mazat a cejtím to v kost

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně