Přeskočit na hlavní obsah

Pesach obrazem

Macesy na sederovém stole

Minulý týden se slavil Pesach, jeden z nejdůležitějších židovských svátků, který připomíná ůtěk Židů z egyptského otroctví a jelikož během tohohle útěku neměli lidé čas si nechat vykvasit chleba, jí se matza, nekvašené placky. Taky se jí ale úplně všechno nekvašené a všechno kvašené se musí dostat z domu a to doslova. Hon za kvašenými věcmi se stává šílenstvím, obrátit všechny kapsy, uklidit gauče, umýt všechno čeho se cokoliv kvašené dostalo do kontaktu, ano kliky, knížky, šuplíky. Taková příprava v některých domácnostech trvá klidně měsíc. Doufám, že tyhle domácnosti nemají doma Amíka a mini chlapíka, ti by měli zakázáno se na jídlo doma jenom podívat. Za kvašené se ale považuje všechno, co se dotekem vody mění na velikosti, takže i fazole, hrách nebo čočka jsou zakázané pojídat po osm dní, na pivo pak může člověk rovnou zapomenout.

 Tak to je Pesach, svátek úklidu a jídla. Taky my jsme slavili. Slavili jsme první Pesachovej večer tvz. Seder, což hebrejsky znamená pořádek. Během večeře se čte příběh o útěku Židů z Egypta, tzv Hagada. V ultraortodoxních domácnostech pak takovej Seder vedenej do detailů trvá klidně i několik hodin.



Náš seder několik hodin netrval, neb by to hlady nikdo nevydržel. U nás to probíhalo takhle:
Mini chlapík si zapozoval v jarmulce

taky se v ní pyšně prošel ulicema

Já si zatancovala na židli, neb jsem kupodivu měla hodně energie a elánu, mimochodem ten hip hop v muzikálu Hamilton je dost dobrej.

Tchýně připravila sederový stůl, ano nebyl striktně podle pravidel, ale kdo by hleděl na detaily

Centrem sederovýho stolu je pak sederový talíř se speciálníma pokrmy, který se během čtení Hagady ochutnávají

Mini chlapík dostal i knížku, o Sederu

Ty knížky byly vlastně dvě

Obě popisují, co se dělá během Sederu

A tohle je tchánova oblíbená část, zpívající Hagada, ano s tradiční oslavou to má hodně málo společnýho, ale za to je větší legrace

Mini chlapík si večeři velice užíval

Já taky a měla jsem i dvě skleničky vína, na chemošce zatím rekord

Máma si taky užívala a skleničky měla tři, přípitky jsou součástí večeře

Mini chlapík masil svoje bratrance

Všechny tři, ještě neví, že je nejmladší

Houkání do kelímku byl vrcholem vtipnosti


Druhá strana stolu brala večeři poněkud seriozněji


Lešana haba bejerušalajim neboli příští rok v Jeruzalémě!










Štítky:

Komentáře

  1. Křehká Figurka17. dubna 2017 v 12:32

    Vždycky, když čtu něco o židovství u tebe na blogu, mám chuť se prostě ptát :D. Aneb, jak mě u koukání na stůl plný jídla napadne, jestli má mini chlapík obřízku. No a jestli to není tajný, tak doufám, že mi odpovíš. (A taky doufám, že tím nikoho dalšího nepohorším :D.)
    A i když je to ještě asi dost daleko (a kdo by tak daleko plánoval, pokud už není rozhodnuto), tak jestli bude mít mini chlapík Bar micva? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mamazavodou19. dubna 2017 v 12:44

      Jen se klidně ptej, ráda odpovím! Máš teda dobrý asociace jídlo a obřízka :-D Mini chlapík bar micva mít bude, pokud teda bude chtít, nutit ho do ničeho nebudem to ani náhodou a obřízku nemá, narodil se předčasně a my to potom pořád odkládali až najednou bylo pozdě a musel by jít do celkový anestézie a to se nám nechtělo, teď je to na něm jak si vybere :-D

      Vymazat
  2. VěraŠ.17. dubna 2017 v 22:50

    Krásná reportáž. A sluší vám to, Aničko.

    OdpovědětVymazat
  3. Jarka CÁCORkA18. dubna 2017 v 13:41

    Moc Vám to tam sluší :-)
    Jarka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...
4 komentáře
Další informace

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...
36 komentářů
Další informace

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne. Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal. Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff...
34 komentářů
Další informace