Přeskočit na hlavní obsah

Mini chlapík a ZOO



Nemám ráda ZOO. Amík taky nemá rád ZOO. Mini chlapík zbožňuje ZOO. Máme roční rodinnou permanentku do všech newyorských ZOO a taky do akvária. Asi takhle nějak si stojíme pevně za našim přesvědčenim. Hlavně, aby nám tahle pevnost vydržela, protože přísnost na děti bejt musí a vůbec "ohýbej proutek dokud je mladý."

ZOO vůbec nejou až tak hrozný, zvířata jsou stejně zvyklá, určitě se jim tam v těch výbězích líbí, mají tam kamarády a nažrat taky dostanou. Co by stejně dělali někde v džungli, ještě by se jim tam něco stalo.

Klika je, že všechny newyorský zoo mají část s domácíma zvířatama, kam chodíme nejvíc a nemusíme se cejtit jako ti největší pokrytci, no a navíc mini chlapík úplně nejvíc nejradši krmí prasata a ovce. No nic asi půjdem zejtra do zoo.


Texaská_dlouhorohá_kráva
Texas longhorn cow


Texas_longhorn_cow
Tak to jsou teda rohy






Texas_longhorn_kráva
Texaská dlouhorohá kráva




Štítky:

Komentáře

  1. Boule za ušima18. června 2016 v 2:32

    krásné fotky 👍

    OdpovědětVymazat
  2. Sedmikraska18. června 2016 v 22:31

    Paráda :-) my jsme v zoo taky furt... :-D

    OdpovědětVymazat
  3. discoveringglam21. června 2016 v 4:30

    Krásne fotky.. Ja by som chcela žiť v amerike pretože je to podľa mňa lepšie ale keďže mám tri malé deti tak tak skoro sa tam nedostanem :( Tak aspoň budem chodiť na tvoj blog a čítať články a obdivovať fotky. Dávam ti odber ♥

    Discoveringglam

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mamazavodou22. června 2016 v 16:29

      Díky za pochvalu a jsem ráda, že se ti líbí můj blog, ale ono tady to není všechno až tak skvělý, počkej až tu popíšu naši mateřskou...jinak se ti nedivím se třema dětma si nedovedu stěhování představit, ale nikdy neříkej nikdy :-)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...
4 komentáře
Další informace

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...
36 komentářů
Další informace

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne. Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal. Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff...
34 komentářů
Další informace