Přeskočit na hlavní obsah

Norman Rockwell a jeho muzeum

Ateliér Normana Rockwella
Podle mě neřekne žádnej obraz víc "Amerika" než cokoliv od Normana Rockwella, za nás jednoho z nejlepších malířů USA. Takže, když jsme cestou do Maine míjeli jeho muzeum, bylo jasný, kde se zastavíme. Pro mě, Amíka a mini chlapíka už to bylo podruhý, jen máma si dala muzejní premiéru a nelitovala.

Norman Rockwell, ne, nebudu sem dávat data jeho narození a úmrtí, to si může konečně člověk najít sám. Norman Rockwell byl malíř, ilustrátor a fotograf a ve všech třech vynikal. Byl taky úžasným pozorovatelem lidí. Jeho obrazy vyprávějí příběhy, jsou to vlastně celé knížky a povídání na plátně. Námětem je život, život v Americe, život na malym městě, ale nejen to. Nic neřekne víc "Boj za rovnoprávnost černochů v USA" než obraz malý holčičky, oblečený do nažehlených bílých šatů, vlasy spletené do copánků s mašlemi na konci. Krásná malá holčička a její první den ve škole, jenže ona jde doprovázená policejní eskortou, je na ní hazený shnilý ovoce, protože..protože jde poprvé do školy, která není pouze pro černochy...
Cesta do školy

Norman Rockwell pracoval přes 50 let jako tvůrce obálek časopisu "The Saturdy Night Post." Škoda, že už umřel, takovej časopis bych bývala ráda odebírala.

Muzeum Normana Rockwella je ve Stockbridge, Massachussets a rozhodně stojí za to se tam zastavit už jenom kvůli mini chlapíkově dílu, který visí v dětské dílně. Mimochodem dětský dílny jsou v každém muzeu a musím říct, že mě by se jako dítěti opravdu líbily.





Důkuvzdání


Tak úchop má dobrej, talent se projevuje už v ranném věku



Pyšný tvůrce

Hlídačka v ateliéru 
Park




Štítky:

Komentáře

  1. Unknown12. září 2016 v 10:25

    Obraz pána pozorující obraz nemá chybu. :)

    BY CORRA

    OdpovědětVymazat
  2. Martina Mikulášová12. září 2016 v 11:24

    To je neskutečná tvorba, skoro jako fotografie.:)

    Jinak vám to se synem opravdu sluší!

    OdpovědětVymazat
  3. Sedmikraska12. září 2016 v 11:24

    Paráda 😃

    OdpovědětVymazat
  4. Unknown13. září 2016 v 1:41

    Takové muzeum bych si dala líbit. Už jen z toho, co jsi vyfotila mi mrazí v zádech

    OdpovědětVymazat
  5. Elena11. července 2017 v 14:56

    parada, hned bych se tam sla podivat...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...
4 komentáře
Další informace

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne. Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal. Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff...
34 komentářů
Další informace

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...
36 komentářů
Další informace