Přeskočit na hlavní obsah

Newyorský maraton je největší na světě



Tak já nevím jak to mají ostatní, ale já vidím někde nějakej super recept a hned mám chuť si udělat to báječný jídlo, který na fotkách vůbec nezaprasí kuchyň. Vidím úžasnej doma upletenej svetr a hned bych se do něj pustila, protože v obchodech takovej prostě neseženu. Jdu se podívat na newyorskej maraton a říkám si sakra to je atmoška, už jenom kvůli ní se určitě příští rok přihlásím a  hned zejtra poběžím první trénink. No a pak se vrátim nohama na zem, jídlo možná zkusim uvařit, šála mi rozpletená leží na skříni už hodně dlouho, definitivně ji dokončím do půlky listopadu, do začátku prosince?  A na maraton? Na maraton se půjdu příští rok podívat zase jako divák, vždyť bych to nemohla fotit a navíc běhání absolutně nesnáším už od dvanáctiminutovek ve škole.

Včera byla první neděle v listopadu a jako pokaždý už od roku 1970 se běžel newyorskej maraton. Teda v roce 2012 se neběžel, byl zrušenej. Dva dny před startem byl tehdy maraton zrušenej kvůli Sandy, tý skvělý bouři, která zatopila moji práci a já musela být měsíc doma, sakra to jsem byla tehdy smutná.

Takže včera se ten náš maraton běžel po 46. Tak pár čísel na začátek, já vím, i když se o něm nepíše ve sportovní sekci českejch novin, přesto stojí zato. Newyorskej maraton s více než 50 000 běžci, kteří dokončí běh je největší maraton na světě. Letos dokončilo maraton nejvíc běžců v historii. NA startu stálo z 51 988 lidí a závod doběhlo 51 388, teda 98,8 procenta.  Přes 12 000 dobrovolníků na trati pomáhá běžcům z více než 120 zemí světa. Maraton je tak populární, že většina běžců se musí registrovat přes loterii, kde je pouze 15 procentní šance výhry. Teda za mě výhra toho, že můžu běžet přes 42 kiláků, žádná moc velká výhra není, ale to jsem já. Během maratonského týdne přijede do NYC 260 000 turistů. Podél trati stojí přes 1 milion diváků, ha počítejte do toho i nás s mini chlapíkem, Amíkem, a mojí mámou.



Maraton má úžasnou a jedinečnou atmosféru i pro okolo stojící diváky, jako jsme my. Na každým druhym rohu hraje nějaká kapela, aby rozpumpovala běžce a veselila nás čumily. Lidi dávají běžcům high five, dětem se to děsně líbí, mini chlapík byl loni i letos z highfive nadšenej, běžcům se děti taky líbí a jsou na ně fakticky jemní a někteří se i zastavují a běží přes silnici, jen, aby si mohli tlesknout s malým Brooklyňátkem. Běžcům pomáhají nejen organizovaní dobrovolníci, ale i lidi jen tak z ulice, kteří nakoupí hromady pomerančů, ketré podávají po kouskách na občerstvení.

Neuvěřitelní jsou postižení, když vidím tu lidskou vytrvalost a nevzdání se navzdory chybějícím nohám, pokaždý mi to nejen vžene slzy do očí, ale řeknu si, ať se děje co se děje to dáš i ty!


Newyorkej maraton není jenom o běžcích je i o lidech kolem a ta atmosféra vytvořená lidma, ze všech koutů světa, barev kůže, jazyků a náboženství fakt stojí za zážitek. Je to paráda. Škoda, že se lidi radši rvou než spojují.

P.S. moje fotky jsou z míle 3 a tedy z prvních 6 kilometrů, na konci to běžecký pole prej vypadá o něco hůř.
Handicapovaní jedou jako první

Winner_nyc_myrathon_2016
Ghirmay Ghebreslassie z Eritrea je ve 20 letech nejmladší vítěz NY maratonu, vítězný čas 2 hodiny, 7 minut a 51 sekund 
Vlna profi mužů

Mary_Keintany_ nyc_marathon_winner
Mary Keitany z Kenya, 34 vítězka žen, 2 hodiny, 24 minut a 26 sekund



Zpěvák na rohu

Čekající ulice



Jedna ze 4 velkých závodnických vln

Mini chlapík high five

Dobrovolníci 





Co dodat, tohle si myslí Brooklyn o Trumpovi
High five














Mini chlapík fandil i loni

A moc se mu to líbilo

Komentáře

  1. Jsem na tom stejně jako ty, vše mě nadchne, vše bych chtěla hned dělat a u máločeho vydržím :) ale ta atmosféra... Ta musí být boží! Krása, diky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem rada, ze v tom nejsem sama :-D A atmosfera je fakt bozi, stoji to za videni!

      Vymazat
  2. Super fotky, musi to byt super...a co se tyce politiky, tak jak to tak sleduju, brooklyn uz to asi nezachrani od ty cerveny zaplavy :-/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik, super to je...a ne Brookklyn to vazne nezachranil..uplne na pytel, desny a strasny v jednom..bohuzel jsme v tom ted celej svet..

      Vymazat
  3. Tak jako ty sportovní akce v Americe jsou prostě unikátní. Největší, nejlepší, ale taky nejdražší. Takže když jsme tam byli, tak jsme si došli jen na NHL a na UFC už pak nezbyly peníze. Respektive rozpočet. :) To si raději zjistím, kde sledovat Oktagon a tu stejnou show, jen v Českém podání, si pustím někde online. ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...

Když vás chemoška pošle do háje aneb ne vždy se rande vyvede

Ne každý rande se vyvede to je jasný. Zvlášť pak rande dohozený, to je vždycky taková sázka do loterie, buď jo nebo ne, nebo možná jo a za chvilku ne. Moje první chemoškový rande, to byla taková malá oťukávačka, nějak jsme ani jeden nevěděli jak na sebe zareagovat. Tak vypadalo to, že jo. Čas ale ukázal. Na svý druhý rande jsem přišla s celým teamem podporovatelů. Amík byl jasnej, ten nechce u žádný schůzky chybět, si asi myslí, že bych ho mohla podvíst nebo co. Máma tak ta šla taky a posledním a naprostým nováčkem byl pak můj brácha. Chudák, pro toho bylo tohle rande vlastně takovej úvod do světa raka. Samozřejmě, že ví o všem, ale ono je asi něco jinýho vidět to na vlastní oči než to sdílet přes telefon nebo skype. Někdy si myslím, že tyhle věci jsou skoro horší, když se na ně koukají ostatní, než když si to prožíváte na vlastní kůži. Já totiž vím co se mi děje v těle, ale ti ostatní to nevidí a a ni necítí. A když se zpětně dívám na některý ty fotky sama sebe, tak teda uff...

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...