Přeskočit na hlavní obsah

Jak jsme prali aneb život klasickýho newyorčana

Klasická prádelna zevnitř
Občas mívám takovej moment, na kterej se pak dívám zpětně a řikám si: "Pane bože, já jsem byla takovej vůl!" Je to většinou moment, kdy mi ostatní kolem tvrdí, že to co tvrdim je hovadina, ale já si stojím za svym a vím, že mám pravdu. No a pak si na ten moment vzpomenu a je to tady. Jeden takovej moment si úplně jasně pamatuju. Tchýně, kromě toho, že na první pohled nenáviděla náš byt ještě měla chytrý otázky jako: "A kde tady budete prát? Čekáte dítě a až se narodí, tak budete prát pořád!" Já i Amík:" Hele to je v klidu prádelna je tady za rohem." Já ještě dodávám s takovym tim super pocitem hrdinky filnu: "Aspoň konečně budeme žít jako pravý newyorčani!" Ten znechucenej výraz, kterej na mě hodila tchýně, vypovídal za všechno. Já byla takovej vůl!!!!!

Když jsem nadšeně oznámila svojí mámě, kde budeme bydlet, tak její první otázka kupodivu směřovala k praní. "Hele až se malej narodí, tak budeš prát, kde? " "Hele, mami, to neřeš. Za rohem máme prádelnu a to bude úplně v klidu." A opět sem nadhodila svoji oblíbenou frázi: "Chápeš jako pravý newyorčani! Jako z filmů!" Já byla fakt ale takovej vůl!!!

Tak jo měli jsme pěknou kliku v předešlym bytě byla dole v domě prádelna, ale co zvladají to tak všichni, tak proč ne my? A navíc budeme konečně žít jako všichni okolo.

V New Yorku není obvyklý mít v bytě pračku, jednak na to byty nemají přizpůsobený přívody vody a jednak si lidi nechtějí pořizovat drahý a ne lehce přestěhovatelný spotřebiče, když se beztak většinou budou stěhovat během dalších několik let. Řešením jsou pak prádelny, v některejch čtvrtích jsou prádelny na každym rohu v některejch se hledají už hůř a to většinou v okolí vysokejch věžáků, protože ty mají zásadně prádelny v domech.

Každej víkend jsou po New Yorku vidět davy lidí s pytlema na zádech, popřípadě s vozejčkem jak nesou nebo vezou svojí várku špíny do prádelny. A tak i my jsme se připojili.

Moje nadšení ze života pravý a nefalšovaný newyorčanky trvalo asi tak dvě vyprání. Je sice fajn mít takovou prádelnu za rohem, ale to vyprání trvá 40 minut, kdy jsem si sice mohla zaběhnout domů, ale hned jsem zase musela odběhnout zkontrolovat, jestli se to vážně pere nebo ne. A to nemluvim o tom, když byly všechny pračky zabraný! Pak sušička a znova a těch drobnejch co to sežralo!  Po třetim pokusu života pravejch newyorčanů jsme se začali ohlížet jak na to vyzrát a dokonce jsme se rozhodli použít služeb přines prádlo, oni vyperou a složí. Neboli služeb, který využívá každej newyorčan. Hurá konečně jsme žili pravej newyorskej život "zaplať a připlať si navíc za všechno!"

Tak jo služeb jsme využívali, navíc platili s rozumem, tak nějak to šlo. Amík začal čím víc mi rostlo břicho tím víc prát a pak to přišlo. Narození mini chlapíka. Pane jo, to bylo něco. Takový mimino toho pochčije, to bylo k neuvěření. Ano, mámo a tchyně měly jste pravdu. A já bylo takovej vůl.

Ano, po narození mini chlapíka jsme definitivně začali žít ten pravej newyorskej život "připlať si víc a pokud možno choď často na návštěvy k lidem, který maj doma pračku!" Naštěstí tchýňovci žili poměrně blízko a my spojili příjemný s užitečnym a na návštěvy jsme začali vozit hromady mini chlapíkova prádla. A tady musim ocenit tchýňovce neb oni kdykoliv jeli k nám tak si i odvezli hromady prádla a přivezli ho taky.

Ach jo já byla takovej vůl. Ale pochopila jsem jedno, chci žít život nepravýho newyorčana vyjde to levněji, čas strávím daleko líp a hlavně mám pračku a sušičku doma! A kamarádům nabízím vyprání a pokecání u kafe a bez fronty!



Komentáře

  1. Jo, já taky teprve s vlastními dětmi pochopila spoustu věcí, co mi máma říkala :-D asi není nad vlastní zkušenosti...

    OdpovědětVymazat
  2. V našem baráčku už také potřebujeme vyměnit pračku. Nebaví mě, jak se každých 30 minut musí obnovovat praní, protože software nefunguje. Rovnou si vezmeme na alze i sušičku. Bude to sice stát hodně peněz, ale přes slevovykupon.cz dokážeme ušetřit nějakou korunku.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Takhle nějak se volí v Americe

Před devíti lety jsem se stala americkou občankou a tohle jsou moje třetí prezidentský volby. Pamatuju si taky ty první volby, který jsem si užila ne sice jako volič, ale ta párty na ulicích Brooklynu, kdy vyhrál Obama, tak to bylo opravdu krásný. Jak se tu vlastně volí? Pokud chce člověk volit v primárkách, tedy ve volbách kdy se volí budoucí kandidát strany na prezidenta, musí se zaregistrovat jako volič jedné ze dvou stran. Samozřejmě můžete zůstat jako nezávislý volič, ale odpadává vám tím právě ta šance na rozhodování, kdo bude kandidovat na prezidenta. Registrace u mě proběhla hodně jednoduše, v den, kdy jsem získala občanství, jsem dostala spolu s certifikátem i balíček "nového občana," kde byla i registrační karta.  Američané nevolí prezidenta přímou volbou na volbu prezidenta tu máme tzv. Electoral College a co to je? Elektorální college, tak to je taková parádní věc, která existuje snad jen v USA a taky mám pocit, že někdo jako elektor volil Karla IV jako císaře řím

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Život a rakovina

V prosinci to budou dva roky, co jsem si našla takovou kulatou bulku v prsu. V půlce ledna to budou dva roky, co jsem prodělala operaci. Na konci ledna to bude rok, kdy jsem naposledy seděla na křesle vedle hlavy mi bzučel motorek, který mi do žil vehnával infuze. Jsem v remisi. V prosinci to bude rok, kdy jsem se složila. Prostě jsem se jeden den ráno probudila a nebyla schopná souvislé myšlenky. Moje hlava fungovala mimo moje tělo. Pamatuju si, jak jsem v poledne stála u vody a poprvé mi hlavou proběhlo, že skok do vody by nebyl až tak špatným řešením. Odvrátila jsem pohled od vody, došla k lavičce, začala se chvět, správně navolit Amíka na telefonu se mi podařilo až na desátý pokus. Dali jsme si sraz u tchýně, bylo to pro nás oba nejrychlejší. Podle nejnovějších studií každá čtvrtá žena diagnostikovaná s rakovinou prsu trpí post traumatickým symptomem. Deprese jsou ještě častější. Naše tělo trpí chemickou nerovnováhou a pro mnohé z nás, je chemická nerovnováha ještě přidaná