Přeskočit na hlavní obsah

Halloweenská party ve školce


V pátek proběhla halloweenská párty u mini chlapíka ve školce. Všechny děti byly natěšené a všechny děti měly kostým. Všechny děti až na mini chlapíka.

Přivedla jsem mini chlapíka bez kostýmu do školky. Tak kostým jsem chtěla přinýst až odpoledne, ale když jsem viděla tu drobotinu natěšenou a běhající v princeznovskejch šatech nebo jako rybičku Nemo, tak jsem ihned volala Amíkovi, aby kostým donesl. Nechtěla jsem, aby byl to naše nebohý dítě netrpělo pocitem méněcennosti jakožto jediný bez převleku. Za hodinu mi přistála zpráva: "Díky, za dementní nápad." Zavolala jsem Amíkovi zpátky. Podle všeho netrpělo naše dítě pocitem méněcenosti ani náhodou, ba naopak, užíval si to do tý doby, než jeho matka poslala jeho otce s kostýmem do školky. Ano, mini chlapík nechtěl být narván do svýho kostýmu ani náhodou. Po souboji vůlí, kterou mini chlapík vyhrál na plný čáře, ale projel po svalový, dostal mini chlapík záchvat breku, protože jeho "da" nezůstal ve školce s ním. Ano, mini chlapík 2 Amík 1, ale i ten bod mu byl sebrán potom, co byl učitelkou vyzván k odchodu, protože prý mini chlapíka rozrušil. Amík pochopil, kdo má pravdu a odešel. Nutno podotknout, že příští rok, oblíkám mini chlapíka na párty já.

Párty byla skvělá, hned, po slabý půlhodince, co mini chlapík pochopil, že ač jeho matka přišla, tak přesto zůstáváme i nadále ve školce a začal si svůj první odpolední večírek užívat. Jako jediný opět bez kostýmu, který si mezi ránem a brzkým odpolednem stačil počůrat. Absolutně netuším jak to udělal, protože kalhoty měl úplně suchý. Tak trochu ho podezřívám z toho, že si na ten svůj kostým radši načůral jen tak, lstivej je na to dost.

Ale užili jsme si to skvěle. Já bych šla určitě z princeznu.






















Komentáře

  1. Úplně mini chlapíkovi závidím takovou párty :D
    a vám nezávidím ten pokus na něj narvat kostým :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak párty jsem mu taky záviděla, to se s mojí školkou nedá vůbec srovnat a dneska si dáváme repete našeho oblíbenýho sportu "jak narvat mini chlapíka do kostýmu" :-D

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. BAtůžek jde všude s ním :-D Měla jsem ho dát za trekaře :-D

      Vymazat
  3. Já jsem taky dneska ráno zapomněla kostým pro Vince.. A neměl to kdo dovézt. Naštěstí z toho ještě nemá rozum...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že nejsem sama :-D Klika, že Vincovi to bylo jedno viď!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes

Život a rakovina

V prosinci to budou dva roky, co jsem si našla takovou kulatou bulku v prsu. V půlce ledna to budou dva roky, co jsem prodělala operaci. Na konci ledna to bude rok, kdy jsem naposledy seděla na křesle vedle hlavy mi bzučel motorek, který mi do žil vehnával infuze. Jsem v remisi. V prosinci to bude rok, kdy jsem se složila. Prostě jsem se jeden den ráno probudila a nebyla schopná souvislé myšlenky. Moje hlava fungovala mimo moje tělo. Pamatuju si, jak jsem v poledne stála u vody a poprvé mi hlavou proběhlo, že skok do vody by nebyl až tak špatným řešením. Odvrátila jsem pohled od vody, došla k lavičce, začala se chvět, správně navolit Amíka na telefonu se mi podařilo až na desátý pokus. Dali jsme si sraz u tchýně, bylo to pro nás oba nejrychlejší. Podle nejnovějších studií každá čtvrtá žena diagnostikovaná s rakovinou prsu trpí post traumatickým symptomem. Deprese jsou ještě častější. Naše tělo trpí chemickou nerovnováhou a pro mnohé z nás, je chemická nerovnováha ještě přidaná

Maršmeloun nebo že by Marshmallow? Každopádně Amerika je definitivně sladká

Nikdy nejsi dost stará na to, abys ochutnala pravý americký smores...ps mami nejsi stará to je jasný, to je jenom takovej nápis, chápeš?! Někdy je to skvělý vidět jak rozdílně jsme s Amíkem vyrůstali. Tak třeba takový rozdělaný oheň u Amíka jasně evokuje chuť na maršmelouny, zatímco já bych spíš hledala nějakou tu uzeninu. Jediný na čem se perfetkně setkáme je hledání klacků a špachtlí. Až do tohohle léta jsem tak nějak nedokázala setřást tu chuť takovýho toho těsně porevolučního maršmelounu, který nám kupovala babička. S bráchou nám dodnes naskakuje husí kůže při vzpomínce na babiččin hlas: "Hádejte, co jsem vám přinesla? To jak vám to tak strašně chutná." Absolutně nechápu, proč a kdy přesně se babička rozhodla, že nám maršmelouny děsně chutnají a že se bez nich absolutně neobejdem. A tak zatímco si Amík užíval nad ohněm opékaných maršmelounů s čokoládou, já olizovala z prstů pachuť prášku, do kterého byly ty naše maršmelouny zabalené a zoufale se dohadovala s bráchou