Přeskočit na hlavní obsah

Halloweenská party ve školce


V pátek proběhla halloweenská párty u mini chlapíka ve školce. Všechny děti byly natěšené a všechny děti měly kostým. Všechny děti až na mini chlapíka.

Přivedla jsem mini chlapíka bez kostýmu do školky. Tak kostým jsem chtěla přinýst až odpoledne, ale když jsem viděla tu drobotinu natěšenou a běhající v princeznovskejch šatech nebo jako rybičku Nemo, tak jsem ihned volala Amíkovi, aby kostým donesl. Nechtěla jsem, aby byl to naše nebohý dítě netrpělo pocitem méněcennosti jakožto jediný bez převleku. Za hodinu mi přistála zpráva: "Díky, za dementní nápad." Zavolala jsem Amíkovi zpátky. Podle všeho netrpělo naše dítě pocitem méněcenosti ani náhodou, ba naopak, užíval si to do tý doby, než jeho matka poslala jeho otce s kostýmem do školky. Ano, mini chlapík nechtěl být narván do svýho kostýmu ani náhodou. Po souboji vůlí, kterou mini chlapík vyhrál na plný čáře, ale projel po svalový, dostal mini chlapík záchvat breku, protože jeho "da" nezůstal ve školce s ním. Ano, mini chlapík 2 Amík 1, ale i ten bod mu byl sebrán potom, co byl učitelkou vyzván k odchodu, protože prý mini chlapíka rozrušil. Amík pochopil, kdo má pravdu a odešel. Nutno podotknout, že příští rok, oblíkám mini chlapíka na párty já.

Párty byla skvělá, hned, po slabý půlhodince, co mini chlapík pochopil, že ač jeho matka přišla, tak přesto zůstáváme i nadále ve školce a začal si svůj první odpolední večírek užívat. Jako jediný opět bez kostýmu, který si mezi ránem a brzkým odpolednem stačil počůrat. Absolutně netuším jak to udělal, protože kalhoty měl úplně suchý. Tak trochu ho podezřívám z toho, že si na ten svůj kostým radši načůral jen tak, lstivej je na to dost.

Ale užili jsme si to skvěle. Já bych šla určitě z princeznu.






















Komentáře

  1. Úplně mini chlapíkovi závidím takovou párty :D
    a vám nezávidím ten pokus na něj narvat kostým :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak párty jsem mu taky záviděla, to se s mojí školkou nedá vůbec srovnat a dneska si dáváme repete našeho oblíbenýho sportu "jak narvat mini chlapíka do kostýmu" :-D

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. BAtůžek jde všude s ním :-D Měla jsem ho dát za trekaře :-D

      Vymazat
  3. Já jsem taky dneska ráno zapomněla kostým pro Vince.. A neměl to kdo dovézt. Naštěstí z toho ještě nemá rozum...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že nejsem sama :-D Klika, že Vincovi to bylo jedno viď!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bakhtapur aneb první dny v Nepálu

Bakhtapur Naše nepálský dobrodružství jsme měli fakticky skvěle vymyšlený. Neb plánování je naší silnou stránkou, jediný co jsme měli věděli, bylo to, že se chceme aklimatizovat v menším městě a ne se hned vrhnout do víru velkoměsta Kathmandu. A tak jsme si předplatili malej, ale podle průvodce a recenzí naprosto skvělej rodinej B&B ve městě Bakhtapur. Ubytování nám taky nabídlo vyzvednutí na letišti. V Kathmandu jsme přistáli navečer. Prošli jsme imigračním, dostali do pasu krásný víza a teď co. Někde tam venku měl stát někdo, kdo nás má dovízt do hotelu. Jen jsme prošli branou sesypala se na nás hromada lidí. "Ne, my víme, kam jdeme. Děkujem, nechcem." Snažíme se oba vystupovat děsně sebevědomě, ale netušíme. Konečně Amík spatřil v davu toho někoho. Pán mává cedulí. Paráda. Vzládli jsme to. Sedíme v dodávce, jedem...někam. Občas se ze tmy vynoří auto, cyklista, motorka, jinak tma. "Hele, myslíš si, že nás vezou do toho našeho hotelu viď?" Napůl žertovně

Jak jsme prali aneb život klasickýho newyorčana

Klasická prádelna zevnitř Občas mívám takovej moment, na kterej se pak dívám zpětně a řikám si: "Pane bože, já jsem byla takovej vůl!" Je to většinou moment, kdy mi ostatní kolem tvrdí, že to co tvrdim je hovadina, ale já si stojím za svym a vím, že mám pravdu. No a pak si na ten moment vzpomenu a je to tady. Jeden takovej moment si úplně jasně pamatuju. Tchýně, kromě toho, že na první pohled nenáviděla náš byt ještě měla chytrý otázky jako: "A kde tady budete prát? Čekáte dítě a až se narodí, tak budete prát pořád!" Já i Amík:" Hele to je v klidu prádelna je tady za rohem." Já ještě dodávám s takovym tim super pocitem hrdinky filnu: "Aspoň konečně budeme žít jako pravý newyorčani!" Ten znechucenej výraz, kterej na mě hodila tchýně, vypovídal za všechno. Já byla takovej vůl!!!!! Když jsem nadšeně oznámila svojí mámě, kde budeme bydlet, tak její první otázka kupodivu směřovala k praní. "Hele až se malej narodí, tak budeš prát, kde? &

Covid a život v New Yorku

  “A u vás je všechno otevřený?” Tak tuhle otázku dostávám už hodně dlouho a moje odpověď je pořád stejná: “U nás nebylo všechno otevřený od loňskýho března.”   New York City má 8,5 mil obyvatel a hustota zalidnění je přes 38 000 na km2, ČR má přes 1é mil obyvatel a hustotu zalidnění asi 138 na km2. Od začátku pandemie tu na covid umřelo přes 29 000 lidí, většina z nich na jaře.    Začalo to tu hodně špatně. Úplný lockdown a jediný, co ve městě, který nikdy nespí, bylo slyšet bylo neustálý houkání sanitek. Jednu dobu tu umíralo kolem 1000 lidí denně. Nikde nebyly k dostání masky, čistící prostředky a JIPky byly narvaný k prasknutí.    New York City je s přes milionem studentů největší školní distrikt v USA. Hned v březnu se zavřely všechny školy a začala pouze online výuka, školy se neotevřely do konce školního roku. Na podzim nám tu dali na výběr, hybrid nebo jen online. Hybrid znamená, že dítě chodí do školy dvakrát, třikrát v týdnu, je ve třídě se šesti až deseti dalšíma dětma a nes