Přeskočit na hlavní obsah

Halloweenská party ve školce


V pátek proběhla halloweenská párty u mini chlapíka ve školce. Všechny děti byly natěšené a všechny děti měly kostým. Všechny děti až na mini chlapíka.

Přivedla jsem mini chlapíka bez kostýmu do školky. Tak kostým jsem chtěla přinýst až odpoledne, ale když jsem viděla tu drobotinu natěšenou a běhající v princeznovskejch šatech nebo jako rybičku Nemo, tak jsem ihned volala Amíkovi, aby kostým donesl. Nechtěla jsem, aby byl to naše nebohý dítě netrpělo pocitem méněcennosti jakožto jediný bez převleku. Za hodinu mi přistála zpráva: "Díky, za dementní nápad." Zavolala jsem Amíkovi zpátky. Podle všeho netrpělo naše dítě pocitem méněcenosti ani náhodou, ba naopak, užíval si to do tý doby, než jeho matka poslala jeho otce s kostýmem do školky. Ano, mini chlapík nechtěl být narván do svýho kostýmu ani náhodou. Po souboji vůlí, kterou mini chlapík vyhrál na plný čáře, ale projel po svalový, dostal mini chlapík záchvat breku, protože jeho "da" nezůstal ve školce s ním. Ano, mini chlapík 2 Amík 1, ale i ten bod mu byl sebrán potom, co byl učitelkou vyzván k odchodu, protože prý mini chlapíka rozrušil. Amík pochopil, kdo má pravdu a odešel. Nutno podotknout, že příští rok, oblíkám mini chlapíka na párty já.

Párty byla skvělá, hned, po slabý půlhodince, co mini chlapík pochopil, že ač jeho matka přišla, tak přesto zůstáváme i nadále ve školce a začal si svůj první odpolední večírek užívat. Jako jediný opět bez kostýmu, který si mezi ránem a brzkým odpolednem stačil počůrat. Absolutně netuším jak to udělal, protože kalhoty měl úplně suchý. Tak trochu ho podezřívám z toho, že si na ten svůj kostým radši načůral jen tak, lstivej je na to dost.

Ale užili jsme si to skvěle. Já bych šla určitě z princeznu.






















Štítky:

Komentáře

  1. Pohoda Lahoda31. října 2016 v 0:43

    Úplně mini chlapíkovi závidím takovou párty :D
    a vám nezávidím ten pokus na něj narvat kostým :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mamazavodou31. října 2016 v 7:02

      Tak párty jsem mu taky záviděla, to se s mojí školkou nedá vůbec srovnat a dneska si dáváme repete našeho oblíbenýho sportu "jak narvat mini chlapíka do kostýmu" :-D

      Vymazat
  2. Unknown31. října 2016 v 2:51

    ale zato svou batuzek neda....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mamazavodou31. října 2016 v 7:03

      BAtůžek jde všude s ním :-D Měla jsem ho dát za trekaře :-D

      Vymazat
  3. Sedmikraska31. října 2016 v 11:14

    Já jsem taky dneska ráno zapomněla kostým pro Vince.. A neměl to kdo dovézt. Naštěstí z toho ještě nemá rozum...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mamazavodou1. listopadu 2016 v 10:43

      Tak to jsem ráda, že nejsem sama :-D Klika, že Vincovi to bylo jedno viď!

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsme slavili Chanuku ve Vermontu

Já vím, že je po svátkách, ale pro nás, kterým skončila Chanuka teprve 29. prosince se to až tak nezdá. Letos jsme se rozhodli pojmout svátky sto procentně po židovsku. Žádný stromeček a žádný dárek ráno nebo večer, prostě jenom svíčky na svícnu a dárek každý večer.  Ona ta Chanuka je pro děti  úplně dokonalá, osm nocí, osm slavnostě naladěných večerů a osm dárků. No prostě paráda. Už od Halloweenu se mě chlapík každý ráno ptal: "Mami a Chanuka bude kdy?" Ono to pětiletý dítě ten pojem o čase až tak nemá a tak ač jsem se snažila jak jsem chtěla, měla jsem štěstí, když se mě zeptal jen jednou denně. Chanuka je svátek pohyblivý a je každý rok jindy, letos se kryla s Vánocema parádně a my si užívali od 22. až do 29. prosince. Chanuka je svátek světel, každý večer se zapaluje jedna svíčka na osmi ramenném svícnu přitom se zpívá a jí smažená jídla. Ona ta Chanuka je totiž oslavou oleje, který vydržel oblehaným povstalcům místo jednoho dne, dní osm. Prý něco jakko kdyby b...
4 komentáře
Další informace

Když se na chvilku zastaví dech

8 dní poté Na začátku prosince na svoje narozeniny jsem si nadělila docela divnej dárek. Našla jsem si takovou malou, kulatou, bulku v prsu. Zastavil se mi dech. Strachem, představou, co všechno to může bejt. C ojsem udělala? Šla jsem na internet. Největší blbost co může člověk udělat? Asi jo. Po chvilce vyklidnění jsem šla za Amíkem. Zastavil se mu dech. Amíkova noční můra? Amíkova máma prodělala před 23 lety rakovinu prsu s následnou mastektomií. Noční můra, hadr, takový to prožití vašeho nejhoršího strachu a noční můry v jednom. Amíkovi bylo tehdy 12 let. Internet mi nestačil a tak jsem se objednala k doktorovi. Vždyť proč se dohadovat, když se to dá všechno zjistit. Za tejden po nálezu jsem byla s Amíkem a jeho mámou v nemocnici na vyštřeních. Mám štěstí, Amíkova sestra, moje švagrová je doktorka v jedný rakovinový nemocnici v NYC. Klasicky jako ve všech americkejch nemocnicích jsem si musela nejdřív zjistit, jestli berou moje pojištění. Ano, berou jenže jsem si mus...
36 komentářů
Další informace

Maršmeloun nebo že by Marshmallow? Každopádně Amerika je definitivně sladká

Nikdy nejsi dost stará na to, abys ochutnala pravý americký smores...ps mami nejsi stará to je jasný, to je jenom takovej nápis, chápeš?! Někdy je to skvělý vidět jak rozdílně jsme s Amíkem vyrůstali. Tak třeba takový rozdělaný oheň u Amíka jasně evokuje chuť na maršmelouny, zatímco já bych spíš hledala nějakou tu uzeninu. Jediný na čem se perfetkně setkáme je hledání klacků a špachtlí. Až do tohohle léta jsem tak nějak nedokázala setřást tu chuť takovýho toho těsně porevolučního maršmelounu, který nám kupovala babička. S bráchou nám dodnes naskakuje husí kůže při vzpomínce na babiččin hlas: "Hádejte, co jsem vám přinesla? To jak vám to tak strašně chutná." Absolutně nechápu, proč a kdy přesně se babička rozhodla, že nám maršmelouny děsně chutnají a že se bez nich absolutně neobejdem. A tak zatímco si Amík užíval nad ohněm opékaných maršmelounů s čokoládou, já olizovala z prstů pachuť prášku, do kterého byly ty naše maršmelouny zabalené a zoufale se dohadovala s bráchou...
7 komentářů
Další informace